Od zrození k noci

Nemnohý smí krve píti
nevšichni smí oheň nést
však každý z nás musí jíti
spletí tou života cest

Ráno vstanem bez rozdílu
jeden jak druhý ten jako on
v poledne svého dne čerpáme sílu
a všichni jsme mocní jak tunový zvon

Síla se v průběhu tho dne mění
v zkušenost rozum krásu a cit
zproštěn sám za sebe každý je snění
a na temném obzoru - dne končí nit

Až přespříliš krátký jest podvečer
nadevše krásného našeho dne
no tak si ho neposer
a ty stranou běž sne!

Na nebe měsíc ten zářivý vplouvá
nechtěná toliko krutá skutečnost
hruď tvá se s nádechem naposled vzdouvá
a duše smířená jde na věčnost