přidáno 12.12.2013
hodnoceno 6
čteno 920(13)
posláno 0
Po louce řebříčků
dojdu za chviličku
k Vinci.
V hospodě za skalou
zaplatím prastarou
mincí.

Tu minci zdědil jsem
v dědictví podivném
kdysi.
Pak truhlu mou probraly
a následně sežraly
krysy.

Penízek přehlédly
jak půdou přeběhly
skoky.
Zůstal tam v prachu
v čočce a v hrachu
roky.

Dlouho jsem hledal
po půdách běhal
po silech.
Chtěl jsem mít cosi
co osud nosí
zběsile.

Když už jsem neměl sil
a zemi zatemnil
nov.
Na snu matném rozhraní
zasvítil mi v dlani
kov.

Odkud se tady vzal
když jsem ho nehledal
jenom tuším.
Snad přines ho nezištný
listonoš neslyšný
cizím uším.

Na líci je psáno,
že je mi dáno
krásu vnímat.
Očima přes pásku
na svět se pro lásku
dívat.

Na rubu stojí,
že ti kdo jsou svoji,
svoji zůstanou.
Mohou se měnit,
zlé za dobré směnit,
cizí se nestanou.

Teď jenom po louce
procházím tichounce
okolí.
Ač s mincí zaplatím,
tak mi ji zas vrátí
kdekoli.
přidáno 13.12.2013 - 11:49
Orionka: Děkuji, v zásadě jsem se již vyjádřil v komentáři Yaně. S "okolím" máš nepochybně pravdu... já tuhle báseň mám moc rád, je v ní zakomponováno mnohé, jak obsahově, tak výrazově, ale báseň sama to nevysvětluje a vysvětlovat to zvlášť je absurdní. Asi nebyla vůbec vhodná ke zveřejnění.
přidáno 13.12.2013 - 11:30
Také vnímám spíš melodii než obsah, který není tak ucelený a sevřený jako v jiných tvých básních. Zajímavé je, že mi v první sloce automaticky naskočila výslovnost "vinči" - asi pozůstatek studia italštiny... a taky jsem vůbec netušila, že se nějaká obec jmenuje Vinec :). A v poslední sloce by mi více ladilo procházím okolím, ale to je zase jen takový osobní pocit...
přidáno 12.12.2013 - 23:57
Je to v podstatě písňový text, rýmy a zvukomalba jsou tady upřednostněny. Nechci předstírat nějakou úžasnou myšlenku. Prolíná se zde několik těžko vysvětlitelných osobních motivů.
přidáno 12.12.2013 - 23:46
ŽblaBuňka: Vinec je obec blízko mého rodiště, je to kousek od Mladé Boleslavi
přidáno 12.12.2013 - 22:03
Zaujala mě zmínka o Vinci. Jde o konkrétní obec?
přidáno 12.12.2013 - 21:05
je pozitivní ta básnička, já mám ráda rýmování, ačkoli některé rýmy jsou takové ty jak se říká profláklé, ale mě se to nápadité zpracování líbí a líbí se mi myšlenka kterou vnímám já, očekávat můžeme jen to co jsme schopni sami dávat a svůj osud máme ve svých rukách, záleží hlavně na nás...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podivné dědictví : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Alea iacta est
Předchozí dílo autora : Srážka s andělem

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming