S anděly se, i u psanců, v tento adventní čas roztrhl pytel (asi čertům), tak abych nezaostal...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Anděla čelem jsem udeřil,
nízko se snesl z lustru,
sám tomu snad ani nevěřil,
možná též za letu usnul.
Říkáš, že andělů formace
křižují naším bytem
a těm sádrovým z legrace
od stropu popouští nitě.
Jsem asi člověk přízemní,
když o anděly nedbám,
oni prý, když se potemní,
nosí mě k nebeským klenbám.
Z nich potom bývám zavěšen,
jak loutka z velkého lustru,
po čelních nárazech utěšen,
na jejich perutích usnu…
nízko se snesl z lustru,
sám tomu snad ani nevěřil,
možná též za letu usnul.
Říkáš, že andělů formace
křižují naším bytem
a těm sádrovým z legrace
od stropu popouští nitě.
Jsem asi člověk přízemní,
když o anděly nedbám,
oni prý, když se potemní,
nosí mě k nebeským klenbám.
Z nich potom bývám zavěšen,
jak loutka z velkého lustru,
po čelních nárazech utěšen,
na jejich perutích usnu…

Orionka: Děkuji, tak to mělo vyznít, úsměvně, vlídně, bez nějakého hlubokomyslného patosu.

Potěšila a příjemně předvánočně naladila, četla jsem s úsměvem. Formálně myslím moc povedená.

Blíží se vánoce, tak se to sluší, podobný pocit mám, tam někde uvnitř, možná až v duši.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Srážka s andělem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Podivné dědictví
Předchozí dílo autora : Lao c´