|
Další starší věc. Už si nevybavím, co přesně mi dalo impuls, ale snad vyzní nadčasově.
 28.11.2013 14 1137(17) 0 |
Čím blíž se s kamerou dostanete, čím hloub do tragédie se zaryjete, tím vyšší bude sledovanost. Dřív to tloukli do hlavy jen reportérům komerčních stanic, dnes je bezostyšnost zlatým pravidlem i na ČT. Škoda, že se před televizní pořady už nedávají hvězdičky, občas by slušely i veřejnoprávnímu zpravodajství.
Kamera se zakusuje do nevnímající strhané tváře matky zavražděného dítěte. V detailu vidíme opuchlé oči, zpocené vlasy, rýhou vrásky utíká velká slza. Vtom oběť zpozorní, do obrazu vběhne ruka a v odmítavém gestu tvář zakryje. Žena se otáčí zády a odchází, ale kamera běží dál: natočíme aspoň svěšená ramena a nedbalé oblečení, to má taky vypovídací hodnotu.
Neetické záběry by se na téhle reportáži daly přímo vyučovat.
Ještěže komentář je prošpikován odbornými výrazy, takže mu malé děti nerozumějí. Ale některé by rozumět chtěly.
„Co se stalo? Proč ta paní brečí?“ Obývákem prošla dcerka, obraz jí přibil nohy k zemi a pusa i oči zůstaly dokořán. „Co ten pán povídal?“
Co můžete říct sedmiletému dítku, aby se netrápilo a nebylo z toho nešťastné?
„Nic,“ odpovídám.
Kamera se zakusuje do nevnímající strhané tváře matky zavražděného dítěte. V detailu vidíme opuchlé oči, zpocené vlasy, rýhou vrásky utíká velká slza. Vtom oběť zpozorní, do obrazu vběhne ruka a v odmítavém gestu tvář zakryje. Žena se otáčí zády a odchází, ale kamera běží dál: natočíme aspoň svěšená ramena a nedbalé oblečení, to má taky vypovídací hodnotu.
Neetické záběry by se na téhle reportáži daly přímo vyučovat.
Ještěže komentář je prošpikován odbornými výrazy, takže mu malé děti nerozumějí. Ale některé by rozumět chtěly.
„Co se stalo? Proč ta paní brečí?“ Obývákem prošla dcerka, obraz jí přibil nohy k zemi a pusa i oči zůstaly dokořán. „Co ten pán povídal?“
Co můžete říct sedmiletému dítku, aby se netrápilo a nebylo z toho nešťastné?
„Nic,“ odpovídám.
Ze sbírky: O věcech veřejných
15.09.2016 - 05:03Televizní zpravodajství jsem už hodně dlouho neviděl/a, docela stačí noviny, i když i ty odrážejí způsoby vnímání, k jakým jsou lidé vychovávání prostředím. A když lidé s reklamami, zpravodajstvím o zavražděných dětech, odosobněnými mobilními aplikacemi a podobně tráví víc času než spolu a přikládají tomu času větší hodnotu, musí se to nutně odrazit i na jejich vyjadřování, vnímání a myšlení. Je to rozhodně důležité téma k zamyšlení, i když v té miniatuře možná vidím víc, než co tam je. Děkuji, že jsi o tom tématu napsala.
29.11.2013 - 09:44Doporucil bych ti neskrome sve dilko Česká televize - proč se z ní stává komercněveřejnoprávní hybrit
28.11.2013 - 21:12Orionka: Dobrá fabulace se stejně opírá o nějakou vypozorovanou skutečností :-).
28.11.2013 - 19:05To je marketing ... Prodavame to, co chteji klienti. Bezny konzument, sedici u telky, v jedne ruce pivo a ve druhe bramburky. Na dalkac by potreboval treti ruku a tak nachavam na fantazii, jak to treba resi :)
Máme celkem dobry prehled o jedlotlivych nestesti z druheho konce sveta. Ale, prehled o tom, co opravdu hybe nasim bytim ? ... Pis dal, budu cist tve postrehy ...
Máme celkem dobry prehled o jedlotlivych nestesti z druheho konce sveta. Ale, prehled o tom, co opravdu hybe nasim bytim ? ... Pis dal, budu cist tve postrehy ...
28.11.2013 - 17:56Jiří Turner: Souhlasím, asi ne úplně každé dítě, ale ten vliv je zřejmý.
Jinak pozoruji zajímavou věc. U prózy se komentuje spíš obsah než forma, zatímco u poezie právě naopak.
Jinak pozoruji zajímavou věc. U prózy se komentuje spíš obsah než forma, zatímco u poezie právě naopak.
28.11.2013 - 17:53mannaz: Potěšilo mě, že moje fabulace je jinde realitou, svědčí to o věrohodnosti. Ale i v prozaických textech platí totéž, co u mých básniček - je to tvorba, ne můj život. Nenechejte se zmást ich formou... Každopádně díky za komentář :).
28.11.2013 - 17:28Je to tak a velmi smutná je i další fáze. Děti časem a věkem otupí a začnou brát cizí neštěstí jako realita show.
28.11.2013 - 11:50Ano, tohle se u nás občas stává. Dcera si běží pro něco do obýváku, v době, kdy už se pomalu ukládá do postele a manžel kouká na zprávy. No a pak tam zůstane přikovaná k nějaké takovéhle reportáži. Vysvětlit se to dá těžko. Ano, někde na světě se takové věci řeší, lidi nejsou jen hodní. To se jí snažím vysvětlit.
Já od sebe si pamatuju zase zprávy o hrozící atomové válce (zmiňovaly ji snad každý den) a moje následné usínání s přáním, jen ať není atomová válka :-).
Souhlasím s tím, že zprávy záměrně a přehnaně hrají na city, až se to jeví neetické.
Já od sebe si pamatuju zase zprávy o hrozící atomové válce (zmiňovaly ji snad každý den) a moje následné usínání s přáním, jen ať není atomová válka :-).
Souhlasím s tím, že zprávy záměrně a přehnaně hrají na city, až se to jeví neetické.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neštěstí do dětských očí. V přímém přenosu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Stará známá
Předchozí dílo autora : Zloděj v podkroví
