![]() ![]() ![]() ![]() |
Obraz na okně
malíř maloval hvězdu
třpytící barvou
malíř maloval hvězdu
třpytící barvou

Cvokhauz
Nelíbí se mi obraz, na zpracování nehledím. Připadá mi to jako by si malíř do barev přimíchal třpytky z gelovek...

Abych doplnil jayjaye: není tam ani prostor pro přírodu a haiku je především přírodní poezie. Jak napsala Dott, je to jen obyčejná oznamovací věta. Nic víc.

co třeba?
třpytící barvou
malíř namaloval hvězdu
matná zůstala
mám haiku ráda, promiň, že ti do toho kecám. Klidně mě pošli k šípku. Právem.
třpytící barvou
malíř namaloval hvězdu
matná zůstala
mám haiku ráda, promiň, že ti do toho kecám. Klidně mě pošli k šípku. Právem.

Stěžuješ si, že nemáš žádný komentář. Ale kdo by se psal s komentářem na tuhle.. no.. normální větu? Co je na tom poetického? co je ta myšlenka? kde je moment překvapení? kde to ve mně vyvolá emoci?
Nikde.
Haiku není o tom, že napíšeš pár slov.
To bych ti mohla napsat "haiku" jako reakci na tohle tvoje dílo:
Ne ne ne ne ne
ne ne ne ne ne ne ne
ne ne ne ne ne.
Nikde.
Haiku není o tom, že napíšeš pár slov.
To bych ti mohla napsat "haiku" jako reakci na tohle tvoje dílo:
Ne ne ne ne ne
ne ne ne ne ne ne ne
ne ne ne ne ne.

Pěkný nápad, s napětím, dramatický :-) Ale zpracování je popisné a doslovné... bez prostoru pro překvapení.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hvězda : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nikam
Předchozí dílo autora : Kometa a deka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)