 03.11.2013 4 1111(8) 0 |
Moje hlava, moje hřiště- poslední naděje.
Je vypálená dřív, než se člověk naděje.
Bez cíle motám se životem.
Křičim, když vidim ty věci kolem.
Živý mrtvoly na nohách,
ztracený v sadomaso hrách.
Lidi bulej pro sebe i pro druhý,
ale nikdy pro sociální dobrodruhy.
Společnost neřeší, že sama hřeší
A když vysim nad propastí,
každej do mě kopne, na zem plivne.
"Jsi sám a vždycky budeš,
na tu samotu i jednou pojdeš."
Řiká mi známej hlas z nebe.
To velkej brácha zrovna nesleduje tebe!
Moje hlava, poslední záchrana.
Už slyšim jak mi zvoní hrana.
Je vypálená dřív, než se člověk naděje.
Bez cíle motám se životem.
Křičim, když vidim ty věci kolem.
Živý mrtvoly na nohách,
ztracený v sadomaso hrách.
Lidi bulej pro sebe i pro druhý,
ale nikdy pro sociální dobrodruhy.
Společnost neřeší, že sama hřeší
A když vysim nad propastí,
každej do mě kopne, na zem plivne.
"Jsi sám a vždycky budeš,
na tu samotu i jednou pojdeš."
Řiká mi známej hlas z nebe.
To velkej brácha zrovna nesleduje tebe!
Moje hlava, poslední záchrana.
Už slyšim jak mi zvoní hrana.
12.11.2013 - 18:45Nejasnosti ani ne, tvoje texty nutí k zamyšlení, a to je jedině dobře. Předpokládám, že jde o kritiku společnosti, což samozřejmě napovídá i název, ale hlavní myšlenka je nevyslovená, a člověk musí trochu přemýšlet, co jsi tím vlastně chtěl říct. Navíc tenhle text asi nevznikl jen tak z nudy, ale muselo ho něco vyprovokovat. Jen tak dál, rozhodně si rád přečtu tvoje další výtvory ;)
08.11.2013 - 22:49naz´a reth: Díky za komentář. Jestli máš nějaký nejasnosti, nebo nápady jak to zlepšit, rád si to polechnu. Vždyť, kvůli tomu sem básničky dávám ;)
06.11.2013 - 19:50Máš rozhodně zajímavý styl vyjadřování, jen je občas těžké číst, co píšeš mezi řádky...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Svět v lebeční dutině : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Psaní do Bruselu
Předchozí dílo autora : Hlava pomazaná
