VAKUUM

Ze všeho co vidím, mě pálí oči
Uvnitř mě hořím.
Chycen v koutech své mysli.Ztrácím důvěru.

Kde je má schopnost vydržet?
Vyrovnávám se s existencí.
Mám tu zůstat a nebo jít dál?
Ještě jednou,znova od začátku.

Padám prostorem a časem.
Pohřben.
Padám pomalu,jako ve snu.
Skrze svět,který nebyl nikdy spatřen.
Proč nejde zrušit tohle zakletí?
Jsem v temnotě.
Je tohle peklo?

Hlavy nás všech,jsou vyhořelý.
Ukrývám se za stínama...rozbité duše.

Sevřu tvůj krk.
Cítíš tu bolest?
Otočí se ti oči v sloup.
Cítíš tu bolest?
Láska se mě prohání v žilách.
Necítíš tu bolest?
Tvé srdce přestává bít.
Necítíš tu bolest?
Políbím tvoji kůži bez života.
Necítíš tu bolest?

Tak tady jsem,jenom člověk.
Cítím bolest,která mě dává život.
Existuje ještě jiná možnost?
Jak vypadnout s té zkurvené reality a nepodřezat se!!!
Tak sním.
Je vtipné vidět svoji tvář,jak se na mě dívá zpět.