přidáno 01.08.2013
hodnoceno 6
čteno 1044(10)
posláno 0
Cítil jsem se odcházet.Cítil jsem velkou bolest,byl to hodně děsivý zážitek,ale začal jsem upadat...
Prostě jsem se cítil odcházet a pamatuji si,že jsem se to snažil zvládnout...Budu v pořádku,nic se neděje.
Až jsem se dostal tam,kdy to už nešlo.A najednou vše utichlo.
Pamatuji si,že ze všech sil co jsem měl,jsem chtěl říct své ženě něco na rozloučenou,bylo to pro mě hodně důležité.Udělal jsem to,otočil se k ní a řekl jsem...Já umřu,sbohem lásko.
Bylo to když jsem zažil...Prožitek blízké smrti,nebo jak se tomu říká.Asi to bylo ono.Neznal jsem to,jen se to stalo.
Najednou jsem byl ponořen ve světle,jasu,teple,bezpečí...
Je těžké to popsat,ve skutečnosti je nemožné to popsat slovy.
Je to něco co se stane tebou,a ty se staneš tím.
Mohl bych říct,že jsem byl...láska,byl jsem jas .
Bylo to součástí mě...

Sbohem.
Láska nikdy nekončí!
A já ted dýchám čistou pravdu.

Láska je dech života,všeho co vidím.
Láska je to pravé světlo,uvnitř mě.
Držím ji ve svém srdci,ve SVÉM srdci!

Tady jsou plameny,ale tam je světlo,které je tak jasné,pravda.
A já věřím v pravdu!

Byl jsem tam...
A vždy tam i budu.

Je to prostě,tak krásné...Byla to pro mě věčnost,je to jako bych tam vždy byl.
To co jsem ted,tady na zemi.To je jen stručný okamžik.
Mohl bych říct,že jsem byl prostě láska,něha,cit,jas,světlo...
To všechno tam,byla součást mě samotného.
přidáno 02.08.2013 - 13:45
Hunter: Když já mám silný pud sebezáchovy.
přidáno 01.08.2013 - 23:47
Úžasně hluboká.. souhlasím, že smrt je taková, jakou si ji představujeme, to ostatní v komentářích vystihli naprosto přesně. Tohle je úžasné zpracování toho, co by mohlo být)
přidáno 01.08.2013 - 22:24
micromys: Někde jsem četl podobnou myšlenku, že je smrt taková v jakou člověk věří. Má to svou hlubokou logiku.
přidáno 01.08.2013 - 22:20
Trochu mi to připomíná popis "limbu" z "Když uvěříš", taky tam bylo světlo a bylo to takový úžasně nepopsatelný... takový věci se hezky čtou, jen tak dál :-)
přidáno 01.08.2013 - 22:18
micromys: Krásná myšlenka... smrti se bát nemusíš, spíš toho těsně před ní.
přidáno 01.08.2013 - 17:16
Dech beroucí... Já se také často cítím na pokraji smrti, já jsem zas součástí přírody. Třeba je smrt pro každého taková, jakou si ji přeje mít.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ŽIVOT PO ŽIVOTĚ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : VŠECHNO
Předchozí dílo autora : SKOŘÁPKA

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming