přidáno 03.07.2013
hodnoceno 1
čteno 860(2)
posláno 0
Dnes Esterku čekalo ve třídě překvapení: písemka z němčiny! Sakra, jak to, že na to úplně zapomněla! Moc by ji mrzelo, kdyby dostala špatnou známku. Jazyky ji baví. Něco sice umí, ale to nakonec stačí na 2-. Ostatní žáci si pod lavicí otevřeli učebnici s výsledky a všechno opsali. Ester se jediná učí a nechce podvádět. Rozpláče se. Paní učitelka k ní přijde a říká jí, že se může příště nechat vyzkoušet na opravu. Esterce se trochu uleví, ale zkažené známky je jí stále líto.
Po hodině Esterku obklopí spolužáci a dobírají si ji. „Esterko, hysterko, vlezdoprdelko!“ Esterka vyběhne ze třídy, vyskočí, pardon vyletí, z okna a letí přes školní pozemek. Přeletí plot a míří k městu. Proletí nad městem a pustí se podél větší řeky nad lukami, poli a háji. Ta protéká lukami a poli a po čase vtéká do dalšího města. Když ho Esterka zdáli spatří, zarazí se. Tam už se jí nechce. Ale její pozornost upoutá záblesk. Záblesk hladiny velké vodní nádrže. Sletí k ní, chvíli se posadí na břehu a dívá se do vody. Tak ráda by chtěla splynout s molekulami vody a nechat se kolébat vlnami!
Za chvíli se vznese a letí nad hladinou nádrže. Vnímá každé víření vody, které svým letem způsobuje a je jí blaze. Přeletí nádrž a vyčerpaně se posadí na opačném břehu. Nádrž je opravdu velká a Esterka se už cítí vyčerpaná. Bála se, aby nádrž dokázala přeletět. Chvíli odpočívá, cachtá si nohy ve vodě a v tom se jí v hlavě rozbřeskne. Proboha! Škola! Přijde pozdě na hodinu! Zrovna mají angličtinu. Esterka se rychle zvedne, přeletí nádrž zpět, pustí se podél řeky, přes město a ke žluté budově školy. Vběhne do třídy s vyplašeným výrazem a plačtivě se omlouvá. Paní učitelka ji škrtá z třídnice, ale vyzkouší ji ze slovíček. Esterka to nečekala, dostane 2-. Se slzami v očích si sedne do lavice. Spolužáci se ušklíbají a paní učitelka se diví, proč pláče, vždyť to přeci není tak špatná známka. No jo, jenže je z angličtiny, kterou má ráda a navíc mamka se vždycky zlobí za každou známku horší než dvojka.
Ach jo, to byl dnes den. Ještě že má své létání a přírodu…
přidáno 03.07.2013 - 21:47
To svou poctivoctí ohledně učení mi připomíná mou sestru Aňu. Tu se já taky pořád snažim zkazit aby psala taháky a ona se poctivě učí :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vzduchem bez křídel 5 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vzduchem bez křídel 6
Předchozí dílo autora : Vzduchem bez křídel 4

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming