přidáno 27.06.2013
hodnoceno 6
čteno 909(10)
posláno 0
Ponořen uvnitř ticha,
hledící na moře.

Odplavuji zapomenutou vzpomínku.
Stoupající a klesající jako vlny ve mě pohasíná.

Odplavují veškerou bolest uvnitř mě.
A za jejich obzorem,leží sen.
přidáno 28.06.2013 - 20:18
ano, vlny mě taky zarazily :) jinak moc pěkné...zajímavá myšlenka :)
přidáno 28.06.2013 - 13:54
Hmmm...souhlasím, že ve druhé strofě "jako vlny" je možná trochu moc, ale ve třetí bych to zachovala. Líbí se mi, jak mou duši Charlieho vlny kolébají a za obzorem leží Avalon. :)
přidáno 28.06.2013 - 09:38
Krásné, myslím jen že by se nemusely opakovat ty vlny, zkusila jsem to číst bez-jako vlny-ve druhé sloce a bez-vlny- na začátku třetí, má to stejný smysl. Promiň, je to tvoje báseň a je stejně pěkná, jednou jsem napsala podobnou, ale byla desetkrát delší a vyjadřovala v podstatě totéž, je umění vtěsnat to do šesti řádků. Moc povedené(-:
přidáno 28.06.2013 - 08:39
hezké
přidáno 28.06.2013 - 08:06
Moc pěkné :)
přidáno 27.06.2013 - 22:53
:))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ROZJÍMÁNÍ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : VOLÁNÍ
Předchozí dílo autora : SPÍCÍ KRÁSKA

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming