inspirováno vesmírem i tajemnem...
přidáno 27.04.2013
hodnoceno 4
čteno 986(11)
posláno 0
/I/
Když řeky v každém pramení
zůstává panika
tím snem i krajinou
krvavou stopu
s tváří spálenou
výkřiky do světa kam zvou
tu lásku rozdává smrt
ohně v těch srdcích zaplanou
nedej nám zahynout
proč si tak lžou...

/II/
Ty jediný bez světla bloudíš
země náruč otevře
nutíš básně psát
proč?bát se té tváře
kterou tak nechceš znát
Ty jediný své jméno neprodáš
jen věta se v kamen mění
Kam se to díváš?
jen další přání
které tak věčné jsou

/III/
Jsme jediný milenci
vlastního svědomí
přesto se v každém otevře
jen myšlenka se skloní
rozdávání na jiné Planetě
ty věčné oči tvé myšlení

/IV/
JSEM JEDINÝ NA PLANETĚ
MYŠLENKA DO SNU PRONIKÁ
POSLEDNÍ BOJOVNÍK ZAPOMNĚNÍ
CESTY K SMRTI NEVEDOU
BRÁNY SE OTEVŘOU.
přidáno 30.04.2013 - 15:56
Lituju ho... být sám je nejhorší věc. Samota je sice užitečná, ale nesmí přerůst v osamění... Báseň popisuje všechno, člověk si to dokáže představit, jen tak dál.
přidáno 27.04.2013 - 21:08
joo, povedla se ti :))
přidáno 27.04.2013 - 15:10
Yana.takove komentáře potěší...dik
přidáno 27.04.2013 - 14:38
jsi tak zvláštní zranitelný poeta, možná jsi duší největší poeta z nás všech, takový uzavřený, tichý a komplikovaný jako tvoje básně, vždy v nich hledám a nacházím, mám radši když píšeš ve slokách jako tady, musím uznat že k tomu závěru spěje tak dramaticky, sám závěr je dramatický a povedený, věta ...jsem jediný na planetě... je mi blízká

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsem jediný na planetě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pane prezidente
Předchozí dílo autora : Proměny bez nenalezených ptáku

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming