Jsem jediný na planetě
/I/
Když řeky v každém pramení
zůstává panika
tím snem i krajinou
krvavou stopu
s tváří spálenou
výkřiky do světa kam zvou
tu lásku rozdává smrt
ohně v těch srdcích zaplanou
nedej nám zahynout
proč si tak lžou...
/II/
Ty jediný bez světla bloudíš
země náruč otevře
nutíš básně psát
proč?bát se té tváře
kterou tak nechceš znát
Ty jediný své jméno neprodáš
jen věta se v kamen mění
Kam se to díváš?
jen další přání
které tak věčné jsou
/III/
Jsme jediný milenci
vlastního svědomí
přesto se v každém otevře
jen myšlenka se skloní
rozdávání na jiné Planetě
ty věčné oči tvé myšlení
/IV/
JSEM JEDINÝ NA PLANETĚ
MYŠLENKA DO SNU PRONIKÁ
POSLEDNÍ BOJOVNÍK ZAPOMNĚNÍ
CESTY K SMRTI NEVEDOU
BRÁNY SE OTEVŘOU.