Panenka z porcelánu, jenž já tak ráda lámu..
přidáno 03.02.2008
hodnoceno 6
čteno 1609(22)
posláno 0
Za stěnou ze skla
snad jen posteskla
nad tím svým trápením
dívčím, mladičkým, mámením.

A zaprášené klapky klavíru
černé a bílé, žádné barvy ve víru
pedály zlatavé
balady smutnivé
pianista v živlu svém
prsty vede v rytmu motavém.

Baletka z porcelánu
na podstavci se točí
do rytmu tomu pánu,
slzy padaj z očí.

Cínový vojáček na klavíru smutně postává
od schopného pianisty
nepěkné pohledy dostává
a jasné mu je, že ta baletka
z porcelánu jen
jemná jak nejjemnější nitka
nesmí býti jeho v tento pochmurný den.
/však stále doufá../
přidáno 25.01.2009 - 12:12
pripomina mi to nejakej film... ale uz nevim jak se menuje...
přidáno 25.04.2008 - 19:20
cinovy vojacek, panenka z porcelanu, pianista...
pripomnela si mi tou basni jeden vecer, co sem se toulala po Praze a byla sem desive stastna a smutna zaroven...
dekuju.
M.
přidáno 21.03.2008 - 22:21
jo, drhne.. mě se nelíbí ta poslední sloka.. nesedí mi tam.. vlastně nevím, proč jsem ji tam napsala.. :)
přidáno 25.02.2008 - 19:53
Nevím..Celkově se mi líbí, ale místy drhne...
přidáno 04.02.2008 - 19:24
Jsou křehounké...jemné...jako tahle báseň;)
přidáno 03.02.2008 - 20:14
porcelánové panenky... ju... zajímavé téma :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Baletka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Večerní Blues
Předchozí dílo autora : Prší..

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming