přidáno 28.02.2013
hodnoceno 4
čteno 884(11)
posláno 0
Venku je zima,
padá sníh.
Chtěla jsem jít s váma,
copak je to hřích?

Asi jo,
vy mě s sebou nechcete.
Mrzí mě to,
co s tím uděláte?

No vlastně co by,
na mě vám nezáleží.
Tvářit se jako kamarádi,
to je oč tu běží?
přidáno 01.03.2013 - 20:29
Souhlasím s Vivi.
přidáno 01.03.2013 - 16:13
Nu... já to chápu, tyto pocity jsem také měla. Také jsem takto psala... ale tudy cesta nevede. Možná kdyby ses na to podívala i z jiné stránky a vnesla do toho trošku vtipu, nebo něčeho, nad čím by se čtenář mohl zamyslet... ale jsi mladá, když budeš chtít, tak se vypracuješ. Neberu to jako báseň, to by bylo špatné, spíš jako výkřik, ze kterého je cítit hodně smutku. Poetickou hodnotu to bohužel nemá, obsah je zase příliš přímočarý takže komentovat je těžké. No... uvidíme. Piš dál. :-)
přidáno 01.03.2013 - 14:03
;o)))
přidáno 01.03.2013 - 11:26
povrchnost, úsměvy a hra na přátelství, je těžké najít opravdové přátele, člověk nesmí hrát na kvantitu, ale na kvalitu, zbyde třeba jen jeden, ale ta kvalitka

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Opravdu přátelé? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Být dítě je tak krásné...
Předchozí dílo autora : Černé sny

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming