Souhlasím s Vivi.

Nu... já to chápu, tyto pocity jsem také měla. Také jsem takto psala... ale tudy cesta nevede. Možná kdyby ses na to podívala i z jiné stránky a vnesla do toho trošku vtipu, nebo něčeho, nad čím by se čtenář mohl zamyslet... ale jsi mladá, když budeš chtít, tak se vypracuješ. Neberu to jako báseň, to by bylo špatné, spíš jako výkřik, ze kterého je cítit hodně smutku. Poetickou hodnotu to bohužel nemá, obsah je zase příliš přímočarý takže komentovat je těžké. No... uvidíme. Piš dál. :-)

;o)))

povrchnost, úsměvy a hra na přátelství, je těžké najít opravdové přátele, člověk nesmí hrát na kvantitu, ale na kvalitu, zbyde třeba jen jeden, ale ta kvalitka