přidáno 14.01.2013
hodnoceno 4
čteno 1020(8)
posláno 0
Pomalu odcházím do zapomnění
a ztrácím veškerý smysl života
lpění na čemkoliv
co jsem utopil v bludišti
vzpomínek, že jsem se narodil

Celou dobu mě volá

Podezření duše, která prolévala
slzy orchideí
a přitom chtěla ukrást
plamen jejich květů,
rodí se v kuklách
larev hněvů

Celou dobu mě volá

Pojď ke mně, pojď do mé náruče
protože jsem unavená
dej mi potřebný dech
aby jsi se mohl přitulit
a sladce usnout
v teple mého objetí

Už za tebou jdu

Ty jsi ke mě připoután
ale já k tobě ne, můj osude
vezmi mě tam, kam mě voláš
ve stínů starého stromu
omdlel jsem do nicoty
přidáno 14.01.2013 - 19:31
taky se mi líbí :)
přidáno 14.01.2013 - 17:39
Ta se ti povedla! Povedla. Povedla. Povedla. :))
přidáno 14.01.2013 - 15:55
Devils_PIMP: tak jsem mile ale fakt mile potěšen, Děkuji
přidáno 14.01.2013 - 09:34
Když to přečtu s tou melodii jak nych si ji ja predstavoval - tak je to paradni kousek, Martine, pa-rá-dní :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ty ano, já ne : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tam kde chorál zní
Předchozí dílo autora : Naděje

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming