přidáno 15.01.2013
hodnoceno 4
čteno 1101(6)
posláno 0
Každý večer se zjevuješ za mým oknem
a temně hledíš dovnitř
jak sup čekající na svoji kořist
která se ztrácí v mlhavém oparu
avšak nepočítáš už s orlem
který přelétl celou Saharu

Mě nedohoníš

Vznesu se do oblak nad černou náladu
a s větrem poletím o závod
k lepším zítřkům, když hledám radu
v burácení všemohoucích hromů
jejichž rytmus je plný náhod
srážejících známých se atomů

Mě nedohoníš

Havrane odleť už pryč
vždyť přinášíš jen neštěstí a splín
ty černý ptáku zmiz, volám z plných plic
protože orel, mě bere tam kde chorál zní
ten nebes pán ti uletí
a černota z duše s ní

ikonka sbírka Ze sbírky: smutek přichází
přidáno 15.01.2013 - 13:03
mně se moc líbí ta bojovná nálada v ní, a závěr s orlem je prostě povedený a neotřelý, takže já to nevnímám jako depresi jak vyšitou, ale jako boj s tou depresí a únik do světa kde je mi krásně a kde splín nemá co dělat a nedohoní mě, nedám se
přidáno 15.01.2013 - 09:27
Viviana Mori
Nu já nevím, mám smíšený pocit, zase.
Věty rozsekané do básně, tak mi to připadá, ale já nemám co říkat. :-) Deprese zase jak vyšitá. Co se to jen děje?
přidáno 15.01.2013 - 08:12
Devils_PIMP: Nene, já bych neškrtala nic..je dobrá tak jak je...:-)
přidáno 15.01.2013 - 00:26
Devils_PIMP
celou saharu to celou bych skrtl

Když žádám o radu mě zní lip

Znamych pryč

Ten konec taky

Jinak dobry

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tam kde chorál zní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Staré zvuky
Předchozí dílo autora : Ty ano, já ne

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :
Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming