Melancholické zamyšlení nad pomíjivostí lidských citů, které jsem kdysi napsal a nyní jsem je objevil, když jsem hledal cosi zcela jiného...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Oblaka plují oblohou,
slunce se v jejich pěně koupá,
dal jsem Ti srdce zálohou,
proč na své city jsi tak skoupá?
Neusměješ se, nelíbáš mne
na moje roztoužené rty;
oči Tvé, dřív tak plné vášně,
jsou jak ledové pomníky!
Proč jen tak náhle ochladla jsi,
jen jsem Ti srdce k nohám složil?
Kam se jen poděl pel Tvé Krásy?
Co dělat, aby cit Tvůj ožil?
Marně sám sebe se teď tážu:
"Co tak zlého jsem udělal?"
Vysvětlit si to nedokážu!
A tak se marně trápím dál...
Bez srdce bloudím světem sám,
jak srna lovcem zraněná,
někdy si věru připadám,
jak mušle perly zbavená!
slunce se v jejich pěně koupá,
dal jsem Ti srdce zálohou,
proč na své city jsi tak skoupá?
Neusměješ se, nelíbáš mne
na moje roztoužené rty;
oči Tvé, dřív tak plné vášně,
jsou jak ledové pomníky!
Proč jen tak náhle ochladla jsi,
jen jsem Ti srdce k nohám složil?
Kam se jen poděl pel Tvé Krásy?
Co dělat, aby cit Tvůj ožil?
Marně sám sebe se teď tážu:
"Co tak zlého jsem udělal?"
Vysvětlit si to nedokážu!
A tak se marně trápím dál...
Bez srdce bloudím světem sám,
jak srna lovcem zraněná,
někdy si věru připadám,
jak mušle perly zbavená!

Zamila: Díky! Koukám, že procházíš mé staré hříšky. Tehdy jsem se opravdu upřímně otvíral světu. Teď už se to ve chvíli, kdy zjistím, že jsem to přehnal, snažím zlehčit nějakým fórkem...Však už mi taky kdesi jinde bylo sděleno, že když zařadím milostnou báseň do kategorie poezie nevážně, nelze mi věřit a navíc se svými sklony k vtipkování ze všeho dělám šaškárnu./Má obrana, že kromě poezie vázaná a úlety, miniatury etc. tam nebylo, kam to dát, vyzněla chabě. Tak teď píšu nejraději písňové texty...;o)))

Deadeo
myslim, ze tva basen touzi po dechu, jako kost touzi po mase... utopena ve zdanlivosti

Zamila
Moc pěkná, tklivá a upřímná :-) Hezky zní :-)

Díky, hvězdičko! Člověka potěší, že si i tady přečteš báseň, co už možná znáš z literu a stále na Tebe působí stejně!;o)))
Víš, někdy mne mrzí, že už nejsou ty nádherné vzkazíky, cos mi posílala, a co mne tak hřály u srdíčka! Ale na některé si dosud vzpomínám...;o)))
Víš, někdy mne mrzí, že už nejsou ty nádherné vzkazíky, cos mi posílala, a co mne tak hřály u srdíčka! Ale na některé si dosud vzpomínám...;o)))

...jednou se zas do mušle vloudí zrníčko písku...a vznikne perla nová...
nádherná báseň Sluníčko;)
nádherná báseň Sluníčko;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kam se poděla Tvá Láska? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Do noci jméno Tvé marně šeptám...
Předchozí dílo autora : Já Tě neprodám!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)