Kam se poděla Tvá Láska?
Oblaka plují oblohou,
slunce se v jejich pěně koupá,
dal jsem Ti srdce zálohou,
proč na své city jsi tak skoupá?
Neusměješ se, nelíbáš mne
na moje roztoužené rty;
oči Tvé, dřív tak plné vášně,
jsou jak ledové pomníky!
Proč jen tak náhle ochladla jsi,
jen jsem Ti srdce k nohám složil?
Kam se jen poděl pel Tvé Krásy?
Co dělat, aby cit Tvůj ožil?
Marně sám sebe se teď tážu:
"Co tak zlého jsem udělal?"
Vysvětlit si to nedokážu!
A tak se marně trápím dál...
Bez srdce bloudím světem sám,
jak srna lovcem zraněná,
někdy si věru připadám,
jak mušle perly zbavená!