přidáno 04.12.2012
hodnoceno 2
čteno 963(9)
posláno 0
Jsi chudák,
vůbec nevíš jak se hry hrají
nikdo si s tebou nechtěl hrát.
Jsi stále sám,
tvá ruka visí osamocená
a cesta stále děsně dlouhá.

Tak proč, nevěřit každou nocí,
že tvá hvězda ti spadne do náručí.
Stačí věřit.

Ležím přepadlý v posteli,
a nikdo nenese mé jméno na ústech,
zase žádný nápad.
Tak žiji každou nocí,
že potkám tě na ulici,
ty umlčíš mé chvějící rty
a řekneš...

Ty nejsi sama v bludišti života.

Jenže dnešní noc hvězdy nepadají,
lakomci je z klenby otrhali,
potom si skládej rýmy ze tmy noci,
moct ti jen říct, jak jsem štastný,
jen tak moci...

Věřím každou nocí,
že to budeš ty o kom se mi bude zdát.
Že vše co mi hvězdy vyřkly se může stát.
Nechám se vést.
přidáno 05.12.2012 - 10:36
Osamocení lidé, dobré téma, některé řádky obzvlášt vystupují.
přidáno 04.12.2012 - 21:00
jo me se libi...:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
If you believe : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Povzbuzuji sám sebe
Předchozí dílo autora : Lidé se zase smějí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming