Promarněný život

Jen takový krátký pokus.

Větroplach

15.11.2012

miniatury/život

1041(22)

Z ohmataného šálku dvorně upíjel kávu a kriticky pozoroval nádražní vestibul. Občas kývl někomu na pozdrav, jen tak, aby nevypadal jako starý mrzout, a čas mu ubíhal. Na stole rozložené noviny se sportovním přehledem měl již přečtené. Byly odsouzeny ke včerejšku a on vnímal jistou společnou podobnost - i jemu patřil včerejšek. Nebo si tak alespoň připadal.
" Zlořečený buď ten den, kdy jsem měl na všechno dost času! " pomyslel si rozezlen nad tím naivním mladíkem, kterého si pamatoval jen matně.. Havraní vlasy, hluboké oči, mužné rysy.. poškrábal se ve strništi našedlých štětin a vydechl oblak cigaretového dýmu. Najednou ho viděl zcela jasně, s tím přihlouplým výrazem zamilovanosti.
" Byl jsi hloupý. HLOUPÝ blázen! " vykřikl a rozkašlal se. V návalu zlosti ho na hrudi sevřela bolest.
" Blázen? " mírně oponoval mladík na druhé straně stolku.
" Ano, jistě, blázen. Blázen bláznů! " zachrčel.
" Blázen ne. Spíš snílek.. "
" Naivka, " umlčel ho tvrdě a těžce se nadechl.
Seděli proti sobě, dívali se navzájem do očí a viděli v nich sami sebe.
" Co máš na svoji obhajobu, milovníku, co řekneš na konci života, snílku? Kde jsou dlouhé noci a sladké milování? Kde tvůj úspěch, kde tvé bohatství? Zapomněl jsi snad? " roztřeseným prstem ukázal na přelud, který se rozpíjel ve tmě.
" Obhajobou buď mi, že ty sám jsi neřekl dost, " slyšel ještě odpověď, než mu spadla víčka.

Komentáře (14)

22.05.2018 - 21:08

Amelie M.

.. k zamyšlení.. líbí se mi, jak jsi vystihla ten náš poslední vnitřní souboj, který asi probíhá těsně před smrtí v každém z nás.. nebo se to tak aspoň traduje.. takový to hodnocení svýho vlastního života, na který už je vlastně v tu chvíli tak nějak pozdě a kdo ví, jestli není nakonec zbytečný.. i když, je to asi jediná cesta ke smíření.. ale, došel k němu tenhle člověk vůbec.. (?)

líbí se mi to!

možná bych jen "i jemu patřil včerejšek." nahradila "i on již patřil minulosti".. asi by mi to tam tak nějak logicky víc sedlo..

20.01.2013 - 18:33

inkoust

Líbí

17.11.2012 - 11:10

Větroplach

taron: Tak já vím, do čeho bych šla. Mám hodně sourozenců, zvlášť malých. Takže vím, co to obnáší.

16.11.2012 - 22:06

Vladan

Větroplach: Právě že se to snažím realizovat.

16.11.2012 - 18:48

taron

Chronoss: Hm..máš fajn přátele :)

16.11.2012 - 18:46

taron

Větroplach: Mít děti je nádherné , ale taky vyčerpávající ..myslím , že až budeš mít dvě, tak přehodnotíš situaci a možná ještě to třetí zkusíš, ale více bych neriskovala :)))

16.11.2012 - 17:41

Větroplach

Chronoss: To je krásné!! :) Já bych taky chtěla hodně dětí, třeba sedm, osm.. Mít děti je jedna z nejkrásnějších věcí na světě!!

16.11.2012 - 17:16

Chronoss

promarněn budiž život jenž prožit byl beze snů,lásky a radosti ze služby druhým,neb obdarovám smysluplným životem je ten kdo miluje,žije své sny a rozdává radost a světlo do živo druhých..to říká jeden z mých přátel a neb je to úspěšný člověk který má 6 dětí a je majitelem 8 prosperujících firem ,tak mu věřím...tvé dílko je pěkné alespoň mě se tak jeví,protože jednou se všichni budeme ptát sami sebe zda jsme skutečně žili :)

16.11.2012 - 16:45

Větroplach

Vladan: :P Samozřejmě.
A co na to vlastně říkáš? Když už jsme u toho.

16.11.2012 - 15:40

Vladan

To se nevylučuje s tvrzením, že v básni nic netvrdíš, ne? :-)

16.11.2012 - 15:23

Větroplach

Vladan: Myslím si naopak, že být zamilovaný snílek je docela hezký způsob života :)

16.11.2012 - 12:52

Vladan

Pravda, ty vlastně netvrdíš nic.