přidáno 12.11.2012
hodnoceno 9
čteno 899(15)
posláno 0
Trnem v oku dálky jsou a mizí,
když podzimní vítr sklízí
koše zkaženého ovoce.
Zamčený v zahradě na deset západů,
s klíčem ve vlastní kapse,
člověk hluchý a slepý.

Otevřenými dveřmi utekl,
schoval se v šípkovém keři -

PROTOŽE VE SVOBODU VĚŘIL.

Jediný, kdo dokáže se dotknout hvězd,
je poeta..
S krásnými ptáky jako snítko chmýří
přilétá a zase odlétá - za léta.
přidáno 20.01.2013 - 18:49
ŽblaBuňko , ty jsi se na mě dneska nějak zaměřila.. děkuji za pochvalu k Martinovi :)
přidáno 20.01.2013 - 18:41
:-)
přidáno 15.11.2012 - 08:26
Pohodovka
přidáno 13.11.2012 - 01:41
ale jó... pěkné
přidáno 12.11.2012 - 19:44
Moc si toho vážím. Děkuji!
přidáno 12.11.2012 - 16:07
Zvláštním způsobem mě oslovila v závěru, až mě zamrazilo, pro mě tedy fakt pěkná
přidáno 12.11.2012 - 13:46
Jediný, kdo dokáže se dotknout hvězd,
....ráda bych se dotkla ....

hm , báseň je krásná , líbí :)
přidáno 12.11.2012 - 13:02
pěkná :-)
přidáno 12.11.2012 - 12:57
přilétá a zase odlétá - za léta...jo jo...to mi mluví z duše :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Svobodný poeta : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Promarněný život
Předchozí dílo autora : Svatý Martin, host

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming