 12.11.2012 10 1457(14) 0 |
Ve vlasech třpytí se svatozář,
z očí se jiskry vytrácejí,
proč jen má tak temnou tvář,
jak zvadlé lístky orchidejí.
***
Úsměvy vyšívá ze zlatých nití,
v srdci ukryta lež a zrada ,
polapen v labyrintu jejich sítí,
slepě oslněn do hloubky padá.
***
Něžné dotyky a jemná slovíčka,
to vše jen na chvíli, pak stačí minuta,
vymění milence, věrného mazlíčka,
Příště, můj milý, těla budou protnuta.
z očí se jiskry vytrácejí,
proč jen má tak temnou tvář,
jak zvadlé lístky orchidejí.
***
Úsměvy vyšívá ze zlatých nití,
v srdci ukryta lež a zrada ,
polapen v labyrintu jejich sítí,
slepě oslněn do hloubky padá.
***
Něžné dotyky a jemná slovíčka,
to vše jen na chvíli, pak stačí minuta,
vymění milence, věrného mazlíčka,
Příště, můj milý, těla budou protnuta.
13.11.2012 - 19:55proč jen má tak temnou tvář,
jak zvadlé lístky orchidejí.
Tohle se mi vážně moc líbí, ale je to moc pěkné celičké :) derou se mi slzy do očí
jak zvadlé lístky orchidejí.
Tohle se mi vážně moc líbí, ale je to moc pěkné celičké :) derou se mi slzy do očí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Polapeni : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mezi dvěma světy XXIX.
Předchozí dílo autora : Mezi dvěma světy XXVIII.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
