Vzpomínka letních doteků
přidáno 22.06.2012
hodnoceno 5
čteno 999(12)
posláno 0
Topím se ve zpěvu těch květů
Les šumí hlasy zapomenutých tváří
Nad věží starého kostela krouží smutek
jemný, něžný
Dotýká se mě s citem a rozvahou
jeho dlaň hřeje, sálá z ní soucit
Chvějící se dech vánku letí podél pobřeží
zlehka dýchl na hromádku květů
Pláž se rozzářila, rozehrála dokonalý barevný kánon
A pak přišla tma
- dlouhá pomlka, nekonečná a tichá mezihra
Lučnímu dirigentovi vypadla z ruky taktovka
tóny štěstí a smutku pomalu dozněly
a zbylo jen ticho
bolavé a kruté
ticho
.
přidáno 06.06.2023 - 15:36
Jediné co mi vadí je to "těch" hned na začátku. Jinak je moc dobrá.
přidáno 25.06.2012 - 10:55
Přesně tak, láska nabízí nekonečnou škálu barev - možností a situací. A proto mě tolik baví. Děkuji. :)
přidáno 24.06.2012 - 00:34
Souhlasím s Chronossem...láska je vždy romantická , i nešťastná :))
přidáno 23.06.2012 - 11:39
to je to co se mi líbí...ať už je láska šťastná a nebo nešťastná je plná úžasné romantiky..stejně jako tvé dílko,já v něm depresi nevidím,neb po každé noci přijde vždy jitro i když mnohdy plné deště slz,ale vždy s novou nadějí :)
přidáno 23.06.2012 - 00:05
Až skoro depresivní, ale velice působivá, mně se moc líbí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pohled do neznáma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Pět nevyřčených přání

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming