přidáno 09.05.2012
hodnoceno 3
čteno 916(8)
posláno 0
Dar léčit duši, však jenom na chvíli,
více je prokletím nežli nadáním,
to světlo horské, podané od víly,
většinu dní ho od sebe odháním.

A oči ozdravit možné jen málokdy,
přesto všechno nemůžu říct,
barvy dvě střídavé do plic mi zapadly,
tak snad i ve zlobě je toho víc.

Pomůžu nahlédnout a ty se nechytíš,
jen zlomek vteřiny můžu tě vést,
Pandoří skříňka, ta není k přežití,
z vybrané cesty musí tě svést.

A tak se propojí s životem v zabití,
dokola prázdně bez jehel plést,
zvažuju možnosti bytí i nebytí,
lektvarem dočasným být těžké je snést.
přidáno 09.05.2012 - 22:20
Tak na mě ty chmury taky padly... :)
přidáno 09.05.2012 - 21:42
úžasná :) tak nějak jsem si v tom našla to svoje :)
přidáno 09.05.2012 - 19:40
KRÁSA !!!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
POLOCHMURY : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : MRAZENÍ
Předchozí dílo autora : ZA ZDÍ

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :
Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming