|
Za všechny komentáře předem díky.
 27.12.2011 1 1140(9) 0 |
Stéká slza po tvé tváři,
a leskem diamantů září.
Ať neskončí na polštáři,
vymažu ji polibkem.
Snad naruby je celý svět,
pláčem poctíš krásný květ,
zas bolesti cizí se smějem hned,
když zadek potká zem.
Tvář tvá plná slz od radosti,
jen nelidé jsou citů prosti,
tvá nádoba srdce ty city hostí -
no, dokud neusneš.
A ve tvých snech se ty hrůzy dějí,
jsou plné možných beznadějí,
tvá víčka zběsile se chvějí -
a snad mi promineš.
a leskem diamantů září.
Ať neskončí na polštáři,
vymažu ji polibkem.
Snad naruby je celý svět,
pláčem poctíš krásný květ,
zas bolesti cizí se smějem hned,
když zadek potká zem.
Tvář tvá plná slz od radosti,
jen nelidé jsou citů prosti,
tvá nádoba srdce ty city hostí -
no, dokud neusneš.
A ve tvých snech se ty hrůzy dějí,
jsou plné možných beznadějí,
tvá víčka zběsile se chvějí -
a snad mi promineš.
27.12.2011 - 09:07Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tenkrát : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Soud
Předchozí dílo autora : Vánoční
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
