Zjevení Janovo, kapitola osmá.
přidáno 28.12.2011
hodnoceno 1
čteno 1393(8)
posláno 0


Hrobu zmar a smrti vzdor!
Přišel čas! Smrt uvolnila pouta.
Jdem světem, náhle bez závor,
volně, z každičkého kouta.

Po zmrzlé krustě světa jdem,
ač mrtví jdem řada za řadou,
skrz vody hořké Pelyňkem,
náš pochod není záhadou.

Hrobu zmar a smrti vzdor!
Všude je slyšet tato věta.
Jdem k Soudu, po úbočích hor!
Už konečně přišel konec světa.



___________________________________________________



Když zazněla třetí polnice, spadla z nebe veliká hvězda sršící jako vržená pochodeň. Padla na třetinu řek a pramenů a zamořila třetinu vod svou jedovatou hořkostí; mnoho lidí v důsledků toho zemřelo. Ta hvězda byla nazvána Pelyněk...
přidáno 28.12.2011 - 11:10
Hmm, tady se mi líbí na psancích, že spousta lidí se nevyhýbá tématu náboženství....báseň mě chvílema děsila, ale je tam pravda, co říct dál...? U mě dobrý :))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Soud : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Noc pomsty
Předchozí dílo autora : Tenkrát

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming