Zrcadlo

Snad jde jen o lom světla pouhý,
snad za ním je ukryt nový svět.
Přáním dávným, z dětských let,
v něj vstoupit je cíl mé touhy.

Já projít chtěl skrz jeho okraje,
a mnohokrát jsem si jen odřel ruku,
však projít v světy beze zvuku
jsem nemohl. Snad víru nemaje.

Zas cítím, když spánek už se blíží,
že snad mi můj sen dnes sílu dá,
má vůle čas i hmotu překoná,
a do světa ticha vstoupím bez obtíží.

Pak uvidím vás - v celé vaší kráse,
a uvidím vše, sám neviděn,
ty tváře právě opustivší sen,
ty vládce žádající úctu zase.

Prý nedržím se přičetnosti madel,
snad blázen, snad jen příliš drzý,
přesto chvěji se, že už brzy,
skrze sen vejdu ve svět ze zrcadel...