 18.12.2007 2 1526(16) 0 |
Pod náporem okolí
oblékáš plášť.
Je zelený, červený, žlutý a modrý..
Tobě se nelíbí.
Nenávidíš ho.
Proč?
Barevné skvrny, zmatek, hluk.
Slova jsou dýky.
Zabodávají se Ti do srdce.
Hlouběji a hlouběji..
Ty je však zas a znovu
s neumírající pečlivostí a citem
vytahuješ a odhazuješ pryč.
Na smetiště života.
Jenže oni se nevzdávají.
Tak každý den oblékáš
ten plášť.
A oni jsou šťastní.
A večer co večer ignorují
potoky slz tvojí duše.
Ale jednou si ho zapomeneš
obléci.
Zase uvidíš stříbrné dýky,
vyslechneš ošklivá slova
a pak s obvázaným srdcem
odejdeš.
Navždy.
oblékáš plášť.
Je zelený, červený, žlutý a modrý..
Tobě se nelíbí.
Nenávidíš ho.
Proč?
Barevné skvrny, zmatek, hluk.
Slova jsou dýky.
Zabodávají se Ti do srdce.
Hlouběji a hlouběji..
Ty je však zas a znovu
s neumírající pečlivostí a citem
vytahuješ a odhazuješ pryč.
Na smetiště života.
Jenže oni se nevzdávají.
Tak každý den oblékáš
ten plášť.
A oni jsou šťastní.
A večer co večer ignorují
potoky slz tvojí duše.
Ale jednou si ho zapomeneš
obléci.
Zase uvidíš stříbrné dýky,
vyslechneš ošklivá slova
a pak s obvázaným srdcem
odejdeš.
Navždy.
04.01.2008 - 14:13Možná jen lidé by měli přestat soudit lidi podle toho, jak se umí přetvařovat a jaký nosí ,,plášť".
19.12.2007 - 18:51Možná odejde...a vrátí se mnohem silnější;)...a plášť bude mít duhový...takový krásný a čistý...že už se nikomu nebude chtít mu(ji) ubližovat...;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přetvářka nosí barevný plášť : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Příběh, který vám chci vyprávět...
Předchozí dílo autora : Ledová náruč
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
