Škoda tě, škoda nás

Odrazit se od hladiny, hlesnul
je to pohodlnější, klesnul
rezonace zornic pod přílivy příslibů
z panny přeměnil tě na rybu

Pozorný, hodný s potlačeným nitrem
s písní o tvé kráse prochází se jitrem
dobrý holky maj víc kluků než dobrý kluci holek

Promiňte čtenáři, musím se na vás vysrat. Tohle nejsem já. Jedna kámoška mi nevědomě vnukla chuť na víno. Už jenom lízáním se udělala třikrát. Unavená sexem. A to sem byl nasranej, že budem v pátek doma. Samotnýho mě baví pít jen v určitejch situacích. Něco mezi prostě neexistuje, kompromis je ta největší sračka. Když hardcore tak hardcore. Jeden můj kámoš z plzeňský vejšky chodí chytat kachny do Moravy. Teď už jsme každej v jiným městě. S jeho novými alkokámoši je donesli živé až na popraviště, tam jim zakroutili krkem. Já myslel, že je zabíjej rovnou u řeky. Kolejní kuchyňka byla plná peří. Jo divočinka. Jako kdyby sis dával v Rusku deset šlapek tejdně, bez ochrany. Ani sem se jí nezeptal, co je to za druh, prostě litr a půl červenýho. Jde to, jdu kouřit nahej na balkón. Káťa spí. Pouštim si Janis z youtube a pěkně mě sere, že tam pokaždý musím dávat další písničku. Od posledního rozchodu mám všechny věci v Rožmitále, disk se všechnou hudbou, nový repráky, už asi dva tejdny střídám dvě trička, vždycky se nějak přeperou. Já se nehádám, jen pak utíkám a opíjím se. Cígo, víno. Dneska jsem jí pozval do supr knajpy. Znáte ty komušský centra na sídlištích. U Gery, Alkron, toť místo kam bůh nechodí. Řikala, že to tam vypadá jak v jedný rumunský vesnici u Dunaje, kde byli nevim s kym a nevim kdy, na pivu. Prej to tam bylo hezčí, protože tam chodily i krávy a slepice. Totální páteční šroťáci. Zahrádka je situována mezi regály vietnamské tržnice, vevnitř mají jen stoly na stání. A že tam bylo plno. Pivo za devatenáct, korunka ke korunce.Doma jsem byl rychleji na kole než ta má tramvají. Sešli jsme se u Zapomněnky. Sakra z čeho jsem tak často smutnej? První dvojka ve mně a o cigáru jenom mluvim, a to jsem chtěl dneska začít psát svůj pátej román. Ke psaní klesaj ty absolutní lůzři. Neuměj na nic pořádně hrát, vínek jim nenadělil zpěvný hlas, a že by měli o čem zpívat, o sportu radši ani nemluvě. Krikeťák na základní škole. I když v běhu na dálku jsem skončil druhej z celý třídy. Sprinty ne.Tihle lidé dospívají strašně pomalu, v dost případech se jim to ani nepovede, a proto jsou pořád zranitelní jako malé děti. Při basketu jsme s mým nejlepším kámošem hráli hru, která se jmenovala, kdo se nedotkne míče vyhrál. Při fotbale jsme ostatním házeli kamínky na hlavu. Z Indie jsem mu dovezl pár kusů nasekanýho bambusu. Měl strašnou radost. Vyřezává když je sjetej. Říkal mi, že z toho vyrobí fajfku, která bude mít dva díly, ale když si z ní bude chtít člověk zahulit tak nebude fungovat jeden díl bez druhýho. S ním jsem prvně hulil pod balkónem paneláku. Atd. Asi o něm zatím nechci psát, to se ho zeptám na svolení, protože zažil moc velký mazce a pořád zažívá. Je živější než většina, proto je to můj nejlepší kámoš. Moudrej, upřímnej, citlivej. Málo se vídáme.
Ty máš teda úšes. Lepší než ten tvůj. Rozdal jsem po hospodách a obchodech celou svojí vejplatu. Doufám, že mi nechytnou vlasy. Jsem zvědavej na jakou hudbu pak budu mít chuť. Dokouřil jsem a mám chuť na další. Když si pustim jazz už ani nevim co psát.Začnem zlehka, Milesem Davisem. Tady se kouřit nesmí a já to respektuju. Přeci jenom. Z pat jsem si oklepal směs na přesazování kaktusů. Jeden pytlík písku ukradený dětem. Z toho výčitky nemám. Výčitka, je totiž to nejhorší slovo. Vždyť jenom tomu druhýmu po čase opakujem to co nám vadí. Nemělo by se to opakovat víc než dvakrát. Lidi nejvíc řeší vztahy. A Šumavu. Neví co chtěj. Nechat chcípnout stromy v bezzásahových zónách. Rozšířit obzory. Prostý člověk prý nehledá štěstí, tak o tom bych se s nim chtěl pobavit.Co asi teď všichni dělaj? Otázky silnější než odpovědi. Měl bych odepsat mámě. Báseň dokáže napsat každej.O modrým vlaku co vyjel z mraku. John Coltrane, vzor Lízy Simpsonové. Bojím se že dostanu, radši jsem šel do stanu, v potahu jak roztoč, tak to milá roztoč. Heuréka, pojď na špeka. Dracena, ještě není splacena. Divotvorný, jejich svět byl tiše sporný, radši o tom mlčeli, než aby zas brečeli. Anděli, proč jste na nás prděli? Nejsou a nebudou, týpci s křídlama co tě odnesou do ráje. Ty jo někdo si něco vymyslí a uvěří tomu tolik lidí. Symbolika, do duše ti proniká, jak do nosu smrad, tvrdí, že tě rád, líbá, tím tě hlídá, sám neřesti podniká. Jdu si zas osvěžit věž. Nejčastěji opakujeme to, co máme nejvíc rádi. Nejvíc nesnášíme, když něco musíme. To už jsou jen prázdné věty. Máte rádi příběhy. Vyprávěj mi něco. Nevim co. Třeba to jak vaši nebyli doma a vy jste po sobě pálili římskejma svícema. Jak jste se sjetý málem zabili, protože jste si spletli volant s klavírem. Ementál, co spolkl měsíc, byl hořkej a prázdnej. Celej život žil jenom kvůli jednomu dnu. Dno, nebe. Vím, že spolu žijou lidi, aniž by si řekli, že se milují. Vadí jim míchání nespisovné a spisovné češtiny v jedné větě. Chtěl jsem napsat román, ale nestihl jsem to. Smyšlené dialogy smyšlených lidí. Asi budu filozof. Dvojka číslo tři. Je pozdě, zejtra musím vstávat do prapodivné akce. Dám jí na ex. Nasaju venek. Nedočetl, co napsal, asi ho to nebavilo. Ty víš co by se mu líbilo. Škoda, že nepohrdá. Lásko, zavři se do pokoje. Beztak jsi stejná jako všechny. Promiň. Komu a od koho tohle je? Oni nechtějí, to co chtějí ti druzí. Dva, jeden, jeden, dva, tři, jedna, dva, jeden, jeden, dva, sama.