 14.06.2011 2 1183(13) 0 |
Při hře světla a stínu sedneme si spolu k vínu
A půjdem pravdu hledat a nečekat a nebát
Se toho, co potom bude, zda spadnou květy vášní rudé
Pak bude pozdě něco psát, už zbyde nám jen milovat
Milovat jen bez podmínky a nekoukat se na hodinky
Čas je náš a my jsme čas, je to pouhá touha v nás
Co přeloží nás beze slov v jeden celý ryzí kov
Ten ovládne nám mysl, ztratíme všeho smysl
A půjdem pravdu hledat a nečekat a nebát
Se toho, co potom bude, zda spadnou květy vášní rudé
Pak bude pozdě něco psát, už zbyde nám jen milovat
Milovat jen bez podmínky a nekoukat se na hodinky
Čas je náš a my jsme čas, je to pouhá touha v nás
Co přeloží nás beze slov v jeden celý ryzí kov
Ten ovládne nám mysl, ztratíme všeho smysl
Ze sbírky: Střípky
04.05.2014 - 11:47Líbí se mi, že tuto báseň lze číst jako radostnou i jako smutnou. Je to takový zvláštní pohled na lásku, líbí se mi.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Beze smyslu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dobrou noc
Předchozí dílo autora : Básník
