NOVÁ MILENKA

Milá pořád přemýšlím, co s námi jednou bude,
my neslyšeli koncert temné noci, my stále spolu.
Pojí nás zklamání, jsme sami, přitom spolu všude,
tobě ani mně se tou dobou nechtělo domů.
Všude spolu, ale proč jen v našich představách?
Jen láska hřála naše tváře, nechtělo se spát.
Vzpomínky nás sbližují, stále věřím, že láska přetrvá.
Po prvé tě potkal, hned měl tě rád.

Naše první setkání bylo krásné, náš polibek první.
Z očí nám zmizelo utrpení, situace naše stejná,
ten den jsem si přál, ať jsi poslední.
Zastesklo se, že jsi nebyla první, byla bys jediná.
Z mraků sice padal déšť nelítostný, byl studený,
Kráčeli jsme spolu dokonalým kobercem, ze zelené trávy.
Naše poznání a my oba za sebou problámy.
Šli jsme v objetí, jen stíny a ticho za námi.

Jen listy stromů kreslily na chladné zemi stíny,
v naších lících, nám vládl klid,tak odevzdaný,
my oba pochopili, že nejsme tak bez vinny.
Ve společném objetí my zapomněli na dávné problémy.
Ptáci nám zpívali, možná iíp než kostelní zvony.
všude kol tak krásný klid, luna v úplňku,
kol nás do tmy ponořené byly okolní domy.
Objímal jsem a vedl si tě jak milenku.