přidáno 30.01.2011
hodnoceno 1
čteno 1510(15)
posláno 0
Tvá reálie mého bytí, má lehká povaha...
Jako ta sladká a omamná vůně nepřikrytí. Vyhasnutí očí pro vraha.

Pletená, vlněná, čajová, jen pouhá postavička.
Jen vojáček ve válce, kterou zača někdo jiný...
Svírá svou letenku do ráje, do pokřivený roviny.
Zpívá si se zářivkou. Snad neklesnou jí víčka...

Čeká, ale netrápí se... Pletená, vlněná, čajová.

Soustřeď mě k myšlence, která už celá je... Až pak smíš
omámit mě potem, /lepkavou/ zlomit mě v pase. Než zešílíš.

...a znova a zase.
přidáno 27.08.2012 - 18:51
Cvokhauz
Nechápu, proč to nikdo neokomentoval. I když je to staré. Mi se to líbí!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čajová : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Senná
Předchozí dílo autora : Chtělas...?

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming