Malá vánoční pohádka

Bylo nebylo, stál v jednom městě velký dům. A v tom domě bydlelo tolik lidí, že by je člověk ani všechny nespočítal. Holky, kluci, maminky a tatínkové, babičky i dědečkové, zkrátka lidé mladí i staří, se svými domácími mazlíčky, i bez nich. A se svými rodiči v něm žila i Jana a Honzík. Byli to děti, které svým rodičům dělali samou radost, často mamince a tatínkovi pomáhali a byli na sebe hodní. Jednoho dne venku napadlo hodně bílého sněhu a to už obě bystré děti věděli, že se blíží Vánoce. Lidé začali do domu vcházet s krásně zabalenými balíčky a na chodbách voněla borovice a čerstvě upečené cukroví. I Janička a Honzík se začínali pomalu připravovat na Vánoce, pomáhali mamince s vánočním úklidem a zdobením perníčků. Když už chyběl do Vánoc jen jeden den, přinesl tatínek vánoční stromeček a děti dostali za úkol jej ńazdobit, práce je bavila a jejich domov za chvíli ožil barvami. Večer už byli všichni unavení a těšili se do postelí. Sotva ale usnuli, ozvalo se v obývacím pokoji: To je dost, že jsem konečně venku! A po chvíli bylo slyšet další a další hlasy "Konečně jsou tady Vánoce!" vykřikl někdo, "Já se tak těším na dárky!" řekl nadšeně jiný hlásek, "Myslíte, že letos budou v telezivi zase dávat Popelku?" "Mluvte tišeji!" ozval se dívčí hlas "Chcete snad vzbudit děti?" "Ne, to ne..." špitl hlásek, ale když já jsem z těch Vánoc na větvi... "No jakpak by jsi nebyl na větvi, když jsi vánoční ozdoba na vánočním stromečku!" řekl někdo a náhle se všechny hlasy rozesmály "Ticho", okřikl je zase někdo, byla to slamněná panenka visící skoro uprostřed stromečku. Smích ustal, ale tiché mumlání dále pokračovalo. Ty mě zvonečku vždycky rozesměješ... řekla stříbrná hvězda, která visela úplně dole. A zvoneček tichounce zacinkal. Chvíli si vánoční ozdoby jen tak povídali, ale po chvíli se jedna z nich vylekala a vykřikla... "Kde jsou svíčky?" Vánoční stromeček přece nemůže být bez svíček... Děti na ně zapoměli... Ano, ano... že jsme si toho nevšimli dřív... Co budeme dělat? Vánoční ozdoby byly bezradné... Třpytivá hvězda se rozplakala: "bez světel svíček nebudu zářit!", vzlykala... Náhle promluvila slaměná panenka: "Podívejte!" a zhoupla se na zelené větvičce směrem k vysoké skříni "Támhle nahoře zbyla ještě jedna nerozbalená krabice, třeba v ní jsou svíčky!" Ano, ano!... zajásaly ozdoby, po chvíli se však ozvala fialová vánoční koule "Ale jak se k nim dostaneme? Já jsem tlustá a ta krabice je příliš vysoko..." "Máš pravdu, koule..." ozval se něcí hlas, stříbrná hvězda se dala zase do pláče... "No ták... přece jsem tu ještě já!" ozval se shora něcí hlas. Byl to anděl, krásná vyřezávaná figurka se zlatými křídly. "Anděli, ty jsi naše spása..." řekla hvězda a utřela si slzičky. Anděl roztáhl svá krásná křídla a zlehounka se vznesl do vzduchu. Snesl se až na vrchol vysoké skříně a otevřel víko krabice. "Jsou tday!" řekl "hurá, zacinkal zvonek, vánoční stromeček se rozsvítí!" Ozdoby byly nadšené a anděla odměnily potleskem, anděl uchopil jednu svíčku a podal ji slaměná panence, která ji připevnila na stromeček, pak se zase snesl nahoru na skříň a udělal totéž s druhou, třetí a čtvrtou svíčkovou. Všechny vánoční ozdoby celou noc pracovali, už začínalo svítat, když připevnili poslední svíčku. "Já jsem tak unavená..." ozvala se stříbrná hvězda" Já taky..." zívla slaměná panenka Anděl, který celou noc létal na skříň se už nezmohl ani na slovo a usnul... Po chvíli se děti probudili a nadšeně vběhly do obývacího pokoje, "Hurá, dneska najdeme pod stromečkem dárky!" vykřil Honzík "A na večeři si dáme kapra, mńam!" řekla janička. Venku bylo bílo... děti snědli pár výborných perníčků a dali se do zpívání koled. To už byla vzhůru i maminka a tatínek. Všichni se těšili na krásný večer... Když konečně nastal, zapálili svíčky na vánočním stromečku, pouštěli lodičky a pochutnali si na večeři, když dojedli, ozval se zvoneček a děti mohli jít do obývajího pokoje rozbalovat dárky. Stromeček byl překrášný, zlatý zvonek a fialová koule se krásně leskli a stříbrná hvězda zařila až přecházel zrak. Pod stromečkem byla hromada dárků. Rozzářili se i dětské oči, děti, rodiče i vánoční ozdoby byly šťastné, radovali se z dárků i ze zářícího stromečku... Anděl na hoře na větvičce špitl: Šťastné a veselé Vánoce...