ok :) Další EMO story- to je můj svět, ale jestli se to někomu nelíbí beru to! :)
přidáno 13.10.2010
hodnoceno 7
čteno 1285(22)
posláno 0
Nikdy nedoufala v to, že pozná takovou lásku, za kterou by stálo zemřít. A teď se to stalo. kluk, kterého tajně milovala jí napsal, že i on jí má moc rád a život si bez ní nedovede představit. Měla pocit, že jí srdce vyskočí z hrudi, tak byla šťastná... Milovali se.
Ale najednou se vše změnilo, začal se jí vyhýbat a nepromluvil s ní jediné slovo. A tak jednou, když nebylo vyhnutí, aby spolu mluvili, jí to řekl... Slzy mu stékaly po tvářích, ale musel s pravdou ven.,, No víš já mám rakovinu plic a je to špatný moc. Nedá se s tím nic dělat. Brzy umřu a nechci aby tě to trápilo. Snažil jsem se ti vyhýbat, ale na to tě moc miluju. Nevím co mám dělat, já o tebe nechci přijít!!!“
Když se to dozvěděla zatmělo se jí před očima a omdlela, probudila se až v nemocnici, kde jako první osobu uviděla jeho.Na jeho tváři se objevily vrásky.
,,Tak teď jsem se vrátil z testů a mám 24 hodin života- já vím je to málo času. A proto je chci strávit s tebou, neplač já nechci aby ses kvůli mě trápila. Já za to nestojím. Pojď půjdeme si těch 23 hodin užít!“ rozkašlal se. Nevěděla co má říct, bez něj si život nedovede představit.
Šli do města a tento poslední den si krásně užili, avšak čas neúprosně běžel a nic ho nemohla zastavit. Nastal čas se vrátit do nemocnice. Nestihli to. Po cestě se začal dusit- nemohla mu nijak pomoct. Taková beznaděj... Zavolala záchranku, i když věděla, že ani ta mu nemůže pomoci. Bylo pozdě, zemřel na půl cesty do nemocnice. Neunesla to a nervově se zhroutila...
Probudila se v nemocnici, dnes už podruhé. V ruce měla jehlu a nemusela moc přemýšlet, aby přišla na to, že do těla přivádí něco potřebného. Vzala ji a vytrhla... nic nepocítila- žádná změna. Bála se smrti, chtěla být rychle pryč z tohoto světa, ve kterém zůstala sama. Vzala onu jehlu, co si před pár minutami vytrhla z ruky- byla mnohem delší než obyčejné jehly. Držela ji pevně až jí prsty modraly, nahmatala místo mezi žebrama a bodla ji přímo do srdce.
Pocítila rychlou bodavou bolest, ale najednou se celé tělo uvolnilo a ona již nebyla mezi živými.


Setkali se?
přidáno 08.11.2011 - 17:51
Sem jediná, který se zdá, že ty "emo díla" sou jen strohý, přeplácaný a nedodělaný kousky textu?... Nápad snad docela v pohodě ale je to prostě děsně nedodělaný a přeplácaný...
přidáno 19.10.2010 - 13:23
Zlatí Romeo a Julie...tak jak jsi to podala ty se mi nelíbí...všechno děsně zkratkovité, popisné, chtělo by to více fantazie a lehkosti...co se logiky a příběhu týče, vše napsal puero :)
přidáno 19.10.2010 - 13:07
No... Emulko... máš se hodně co učit, co se psaní týče...
přidáno 14.10.2010 - 18:28
OK beru to, ale jak jsem řekla můj svět....
přidáno 14.10.2010 - 17:06
Jééééžííííš, to byla ale ptákovina!!

Nicméně mělo-li se to brát jako humorný text, tak to svůj účel splnilo. K popukání bylo už to první procitnutí v nemocnici. Jistě, obvykle, když někdo omdlí, tak se naloží do sanitky a odveze na JIPku, kde do těla zasouvají ohromné nitrožilní, nebonitroděložní jehly, které se obvykle napojují na kapačku a kterými si pacient dle potřeby může kdykoliv směle propíchnout hrudník, třebas i skrz. Nemluvě o extraprogresivním druhu rakoviny, který se zčistajasna objeví a oběti pak zbýtá jen den, který samozřejmě musí strávit sexem. Semtam si zahurcá někdo zase padne do bezvědomí....

Je to komické, ale to asi nebyl účel, že?
přidáno 14.10.2010 - 10:30
Promiň, ale tohle je hrozný... Jak z nějakýho Bravo Girls pro sebevrahy. Když už máš potřebu psát takovýhle story, zkus si pohrát s charakterama nebo s detaily, to občas leccos zachrání.
přidáno 13.10.2010 - 20:42
Klasika...ale pěkná=)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nikdy nedoufala... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kdo je srdce pánem?
Předchozí dílo autora : Dva

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming