Na krajinu padá podzimní melancholie - a já vytáhla svůj nejstarší sešit s básněmi.

{Prouza}

UB40

{Vladimír Mišík & Etc}

{Radůza}

{Hudba Praha}

{Krausberry}

Mě prostě napadají samé ptákoviny... :-) ... ale zato jsem dodržela formu :-D

(S)myšlenka dne III.

Jedno starší zamyšlení o člověku jako takovém...

Ballata na slova: OSUD ŠTĚSTÍ NOC RANDE KAFE.

Nevěděli jste jak vkládat nahrávky? Tak tady máte návod! :-)

Nezradím zdroj inspirace, každý ten svůj máme snad, lehké je zamilovat se, nádherné je milovat...

Ranní meditace...

Ze všeho, co se na nás valí smutek v duši mám, a ne malý! Proč člověk člověku je vlkem, namísto lásky v srdci svém?

existuje určitý typ mladíků - jsou hlasití a často středem pozornosti, rádi se domnívají, že mají charisma a občas jím skutečně oplývají. některé dívky je milují. většinou píší poezii či písně, obvykle ušidrásající. jejich poznávacím znakem je kytara.

Asi jsem neměl na jeden zátah číst některá podivně laděná dílka, mj. i Sucháčova. Probouzí ve mně podivné asociace...

Opět jsem si zkusil něco na zadání, abych nevyšel ze cviku. Takže je tu další pokus, tentokrát o villonskou baladu na slova: POŘÁDEK OBĚŤ PRUT TVÁŘ SVĚT.