{Vladimír Mišík & Etc}
přidáno 25.12.2014
komentářů6
čteno988(8)

Co by se stalo, kdybyste se vykašlali na Vánoce a nikomu nedali dárky? Nic. Vůbec nic by se nestalo.

Zkoušel jsem to - minulý rok jsem dával dárky až 6. ledna (tj. o pravoslavných Vánocích) a letošní rok jsem se na to (zatím) vykašlal úplně.

To není zas tak zajímavá věc, zajímavější bude si položit otázku: Proč jsem Vánoce takhle zazdil a zavrhl?

Kvůli kombinaci zimy a konzumu. To samo o sobě zní dost pateticky, proto bude nutné vysvětlit, jaké části konzumu mi vadí a jaké nevadí. Přiveďte Alzu!

* * *

Alzu určitě všichni znáte - jeden z největších českých internetových obchodů, který se specializuje na prodej počítačů a příslušenství.

Ne, že bych byl nějaký fanoušek Alzy, ale nutno říct, že se v ní nakupuje pohodlně. Výběr probíhá z pohodlí domova, pak už jen člověk doběhne na pobočku, tam si vyčká frontu, která ale není zas tak zlá, a o půl hodinky později už jde domů s novým kusem elektroniky. Celá Alza pak funguje jako dobře namazaný stroj, který podobných objednávek vyřídí za den mraky a vydělá na tom mraky peněz.

Budiž, to mi nevadí.

Vadí mi jiná tvář Alzy a ta je dobře vidět o Vánocích.

Vadí mi, když si Alza už čtvrt roku před Vánoci pronajme všechny plakátovací plochy v metru a tam se snaží lidem vnutit, že jediná možnost, jak obdarovat své blízké, je pořídit jim nový tablet nebo nějaký jiný kus nablýskané elektroniky. A do toho v televizi ten jejich protivný zelený panák se slovy typu: „Slevýýý na tabletýýý.“

Opravdu nemám rád, když mi někdo své zboží nutí. Reklama mě pak naopak většinou odpuzuje.

* * *

O Vánocích, jak jistě víte, je zima a tma. Vadí mi tma a zima a nepřipadá mi logické radovat se, že je největší tma (ta je ale už 21. nebo 22. prosince).

Vadí mi taky, když mě někdo k něčemu nutí. Což přesně dělají obchodníci - snaží se nás pod rouškou dárků donutit lidi k nákupům. Veselí na povel zkrátka není nic pro mě.

O Vánocích jsou přece mnohem důležitější věci - pohoda, dobrá atmosféra a přítomnost blízkých lidí. Ale tohle nikdo neprodává.

* * *

Chtěl sem si koupit dvacet deka duše,
pár kousků pravdy, litr svědomí.
Leč prodavačka odvětila suše:
„Jak jsou ti lidi dneska pitomí!“

Mě ovšem tímto nevyvedla z míry,
řekl jsem: „Dobrá, nic se neděje.
Dejte mi teda za korunu víry,
osminku citu, láhev naděje.“

A ona řekla: „Musíte stát frontu.“
A fronta vedla cikcak za hory.
A potom dál až někam k horizontu.
A všichni lidi chtěli jenom brambory.
přidáno 28.12.2014 - 12:40
"Vadí mi tma a zima a nepřipadá mi logické radovat se, že je největší tma (ta je ale už 21. nebo 22. prosince)." :-D Chi :-)

A ten text docela dole je skvělej, týýýjo :-)

PS: No, já taky nesnášim, když mi někdo něco nutí, pak zdrham :-)
přidáno 26.12.2014 - 17:39
Severak: V každém případě máš pravdu (Daria vychází z americké kultury, Ester Krejčí z eichlerské), ale to nic nemění na tom, že k tomu, aby se lidé na Vánoce cítili dobře, ozdobně zabalené věci pod stromečkem nejsou nezbytné.
přidáno 26.12.2014 - 16:44
Singularis: už jsem chtěl napsat, že Ester Krejčí vychází z jiné kultury. Pak mi došlo, že si jí pletu s Dariou :-D, pak tedy asi opravdu vychází z jiné kultury.
přidáno 26.12.2014 - 15:12
Severak: U Ester Krejčí si také nedávají dárky. (Viz epizodu "Vánoční agitace".)
přidáno 26.12.2014 - 12:07
Singularis: přesně takhle nakupuju i já - vím, co chci, už když do obchodu lezu.

To, že si nedáváte dárky jsem si při psaní tohoto deníku vůbec neuvědomil. Jsem rád, že v tom nejsem sám.
přidáno 26.12.2014 - 09:58
Narazil jsi na myšlenku, nad kterou již delší dobu přemýšlím - naše inspirace a myšlenky nevyplývají z toho, co chceme (či dokonce potřebujeme), ale z našich vjemů - z toho, co vidíme z okna tramvaje, v metru, na pracovišti, při procházce, doma, ve filmu, na internetu či co si představíme při čtení. Pro obchodníky je tedy logické, že chtějí obsadit co největší segment naší pozornosti, protože pak se naše myšlenky a sny budou stále vracet k jejich produktům. (Ať už je máme rádi, nebo je třeba nenávidíme.) Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že reklama nás k ničemu nenutí, pouze se snaží být atraktivní a svůdná, lákat nás, lehce vzrušit, a získat tak co nejvíc naší pozornosti. (A docela mi vadí, když se setkávám s reklamou agresivní a sugestivní.)

Ta myšlenka mě napadla v obchodě při nakupování, jednou jsem do něj totiž šel/a nakupovat zcela nefemininním způsobem, s jasnou a celkem přesnou představou o tom, co chci koupit. Prošel/a jsem obchod, viděl/a stovky věcí a nekoupil/a vůbec nic. A pak jsem se zamyslel/a nad tím, co mám v hlavě za myšlenky a proč. Hádejte...

V mojí rodině si již materiální dárky nedáváme několik let a jsme s tím velmi spokojení, víc si pak vážíme krásy vánočního stromu a té pohody, dobré atmosféry a přítomnosti blízkých lidí, takže tento přístup mohu doporučit. :-)

A co se týče tmy, doporučuji věnovat víc pozornosti "světlým myšlenkám". Proto třeba právě teď dávám do svých galerií Veřejná hromadná doprava a Oblíbená místa nové fotografie z léta (případně podzimu) - těším se, až bude zase léto a uvidím ta nádherná místa v jejich letní kráse.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
20 deka duše : trvalý odkaz

Následující deník autora : Blues o křestních listech
Předchozí deník autora : Showroom dummies

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming