Ohníčky

V srpnu roku 1991 proběhl v Rusku puč. Státní televize tehdy odvysílala záběry hořícího parlamentu, které doprovodila slovy z knihy Michaila Bulgakova Mistr a Markétka.

Krátce poté jsem se narodil. I to je možná jeden z důvodů, proč se v mých povídkách tak často objevuje motiv požáru. Inu, posuďte sami.

* * *

Začalo to povídkou Hry s ohněm, ve které jsem světu představil svého (stálého) hrdinu detektiva Bludowského. Ten v této povídce vyšetřoval podivný požár v garáži místostarostky.

Pikantní na tom všem je fakt, že krátce poté, co jsem dopsal popis spáleniště, jsem se stal svědkem skutečného požáru, který vypukl na nádraží pod okny babiččina bytu.

Motiv požáru se pak opakuje i v dalších povídkách. V povídce Sokolí hnízdo jakási slečna s baretem (ve skutečnosti má debutující hrdinka Markéta) odjíždí fotit požár uhelného skladu.

Odjíždí, aby na místo požáru přijela v rozepsané povídce Problém tří těles, jejíž děj zmíněným požárem uhelného skladu začíná.

Skutečným rájem každého pyromana je ovšem ale až moje Ohňová povídka. I v této povídce jsou mí stálí hrdinové a požáry.

Hoří i v povídce Markéta slaví Vánoce, kterou jsem dokončil jako poslední. Opět se stejnými hrdiny.

* * *

A umím stejně zapáleně psát i poezii? Jistě, je tu třeba má báseň Zuzana.

Možná se po jejím přečtení budete ptát, která zrzavá kráska mě k jejímu napsání inspirovala? Žádná. Zuzana je hrdnika mého připravovaného povídkového duetu.

A i v něm bude hořet. Asi ve mně dřímá skrytý pyroman.

* * *

Někdo si rád přihne z poháru,
já jsem zas u každýho požáru
Někdo rád Sparty, já mám rád kvarty
dva tóny co se hoděj do páru

Každej z nás pěstuje svý koníčky
jeden má auto, druhej zas rybičky
I já mám hobby, vod jistý doby
mě nejvíc pobaví ohníčky

Jó zrovna nedávno mi krásně chyt
na první pokus sousedův byt
Něco vám povím, v tomhle si hovím
oheň vždycky dobrej apetit

Rozvíjím svůj talent každej den
tykám si s ředitelem sirkáren
Zejtra si beru Paličovu dceru
jsem zkrátka pro svou věc zapálen

Jednou se spojím s výzkumem a vědou
abych byl ze dřeva a hlavičku měl hnědou
a místo hřebenu měl drsnou plochu škrtátka
a pak se učesal - jó to by byla pohádka
pohádka
a pak se učesal - jó to by byla pohádka
pohádka
pohádka

* * *

No, to by byly Ohníčky. Jdu ještě zkouknout Hoří, má panenko a poslouchat Strážce plamene.