|
Vlastní poznámky studia o složení příběhů
 30.12.2022 0 406(1) |
Romány začínají tam, kde je čtenář vtažen do textového fiktivního světa románu. Protože než se čtenář dostane k hlavnímu textu románu, setká se často se jménem autora, titulem díla, motto, prologem a dedikací. „Dílo jako by v této své části dávalo ještě čtenáři možnost rozhodnout se, zda se z břehu rámce ponoří do moře textu, když už si v něm smáčí nohy.“ (D. Hordová, Na okraji chaosu, 2001)
Poté se začíná vyprávět příběh (Narativ - označuje jak mluvené, tak psané vyprávění). Prostřednictvím incipitu (první slova textu) je čtenář uváděn do textového světa, je s ním seznamován. Podle Hordové může být seznámen s časovými a prostorovými kulisami a s hlavní postavou. Tvrzení možná vychází z předpokladu, že pokud čtenář na začátku nepochopí oč jde a nebude mu text dávat smysl, pravděpodobně ztratí zájem o čtení. Podle Nekudy je ovšem důležitější čtenáře co nejdříve zaháčkovat (napínavou událostí) a poté teprve čtenářovi postupně dávkovat informace (budovat příběh).
Takový incipit bývá považován za tradiční začátek. Úvodní věta proto může například nastavit základní emoci úvodní scény jako je tomu v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka dialogem: „Tak nám zabili Ferdinanda,“ řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustil před lety vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny." Který můžeme chápat jako dialog posluhovačky paní Müllerové a hlavní postavy (Švejka).
Incipit je místo, „kde se realizuje neopakovatelný autorský styl“. (D. Hordová, Na okraji chaosu, 2001) U pohádek se naopak často využívá jakého si zavedeného kódu „Bylo nebylo …“, který poukazuje na neznámého autora, neznámou dobu ve které se příběh odehrává a často uvádí i neznámé místo „za devíti horami, devíti řekami, leželo jedno království.“
Incipit tedy můžeme chápat jako pramen, z něhož vyvěrá malá stroužka, která s přibývajícími informacemi mohutní v řeku tvořenou příběhem románu. „Je nám tu dáván signál, do jakého narativního systému vstupujeme, z jakého hlediska bude vyprávěno.“ (D. Hordová, Na okraji chaosu, 2001)
Literatura:
HODROVÁ, Daniela. --na okraji chaosu--: poetika literárního díla 20. století. Praha: Torst, 2001. ISBN 80-7215-140-1.
Poté se začíná vyprávět příběh (Narativ - označuje jak mluvené, tak psané vyprávění). Prostřednictvím incipitu (první slova textu) je čtenář uváděn do textového světa, je s ním seznamován. Podle Hordové může být seznámen s časovými a prostorovými kulisami a s hlavní postavou. Tvrzení možná vychází z předpokladu, že pokud čtenář na začátku nepochopí oč jde a nebude mu text dávat smysl, pravděpodobně ztratí zájem o čtení. Podle Nekudy je ovšem důležitější čtenáře co nejdříve zaháčkovat (napínavou událostí) a poté teprve čtenářovi postupně dávkovat informace (budovat příběh).
Takový incipit bývá považován za tradiční začátek. Úvodní věta proto může například nastavit základní emoci úvodní scény jako je tomu v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka dialogem: „Tak nám zabili Ferdinanda,“ řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustil před lety vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny." Který můžeme chápat jako dialog posluhovačky paní Müllerové a hlavní postavy (Švejka).
Incipit je místo, „kde se realizuje neopakovatelný autorský styl“. (D. Hordová, Na okraji chaosu, 2001) U pohádek se naopak často využívá jakého si zavedeného kódu „Bylo nebylo …“, který poukazuje na neznámého autora, neznámou dobu ve které se příběh odehrává a často uvádí i neznámé místo „za devíti horami, devíti řekami, leželo jedno království.“
Incipit tedy můžeme chápat jako pramen, z něhož vyvěrá malá stroužka, která s přibývajícími informacemi mohutní v řeku tvořenou příběhem románu. „Je nám tu dáván signál, do jakého narativního systému vstupujeme, z jakého hlediska bude vyprávěno.“ (D. Hordová, Na okraji chaosu, 2001)
Literatura:
HODROVÁ, Daniela. --na okraji chaosu--: poetika literárního díla 20. století. Praha: Torst, 2001. ISBN 80-7215-140-1.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čím začínají romány? 1. část : trvalý odkaz
Následující deník autora : Čím začínají romány? 2. část
Předchozí deník autora : Struktura příběhu
