Opsal Egon Bondy hovna od Vítězslava Nezvala?

RE Trochublázen:
Děkuji za přispění tvého pohledu do diskuse, ale slovo „opsal“ se nachází pouze v názvu deníku, takže přiznávám, že se sice může trochu jednat o clickbait, ale existují mnohem horší, resp. mnohem vzdálenější od tématu.

Navíc si prosím všimni, že se tam nepíše něco jako „Opsal Egon Bondy báseň od Vítězslava Nezvala?“, nýbrž „Opsal Egon Bondy hovna od Vítězslava Nezvala?“, což je podstatný rozdíl, protože ta fekální sekvence skutečně je v obou básních a přiznejme si, že samotná změna z množného čísla na jednotné není sama o sobě nějakým velkým uměleckým rozdílem.

Na obhajobu Bondyho však můžeme říct, že jeho přínos nemusí spočívat v opakování hovna, ale může být spíše v tom, k čemu všemu hovno vztahuje, což je myslím mnohem důležitější a oproti Nezvalovi odlišnější.

Jinak tebou navrhovaný název není úplně špatný, ale vypouští Egona Bondyho.

Když si tu čtu podnětné komentáře ostatních, zdá se mi, že největší problém s tvým zápiskem je stále ten, že se ptáš, zda Bondy dílo opsal. Opsat něco má podle mě výhradně negativní konotace. Protože se však v současnosti jedná o jedno z jeho nejznámějších děl, bylo by to tudíž smutné a zároveň je to tím pádem nepravděpodobné, že by tu docházelo k pouhému lacinému opsání. Je možné, že se Bondy inspiroval (mezi básníky je to zcela běžné a veřejně své inspirační zdroje přiznávají) nebo že si s Nezvalovým dílem jednoduše nějakým způsobem pohrál, ale rozhodně nic neopsal, aby pouze parazitoval na původním díle, na to byl příliš osobitým autorem. Tedy vhodnějším názvem pro tvůj zápisek by podle mě bylo něco jako "Hele, i Nezval psal o hovně" a někdo by pak mohl říct - to jsem nevěděl

RE Singularis:
Sice děkuji za rozšíření hlediska o pojem autorství, avšak minimálně pro mě je zde ta pravděpodobná kulturní evoluce mnohem zajímavější než autorská práva, protože oba autoři jsou už mrtví a ani nehodlám podněcovat soudní spor případných dědiců autorských práv. Nebo lze také říct, že můj postřeh může mít historickou hodnotu (v literární historii), obzvláště pro čtenáře Egona Bondyho. Ale chápu, že jakožto člověk, který nepreferuje básně ani fekální humor/ tématiku, v tom jiný smysl než otázku autorství vidět nemusíš.

Spíše nesouhlasím, že člověk si může přečíst určité věty a následně vytvořit něčím obdobné věty bez návaznosti na ty první (přičemž podobnost zde spočívá v kombinaci určitého stylu s konkrétním slovem). Podle mě jakmile se nějaké věty jednou mihnou pamětí, tak každé obdobné věty vzniklé v téže mozku více či méně zasouvisí s téže místem paměti, což znamená, že autoři a přenašeči těch výroků, která jsme dosud vstřebali, jsou více či méně spoluautoři všech obdobných výroků, které následně vzejdou z našeho mozku, i když náš podíl může být největší (ne však nutně v porovnání se součtem všech ostatních spoluautorů). Navíc vše informačně vstřebané více či méně nějak ovlivní nastavení neuronů v mozku do budoucna.

Psal jsem „je méně pravděpodobné“, což implicitně znamená, že tvůj názor možného nenavazování rovněž připouštím (ale osobně neupřednostňuji), protože jsem nenapsal „není možné“.

Jinak je to v sekci deník, takže to prostě zaznamenává něco, co mě zaujalo v průběhu určitého dne a teoretiky to tedy ani nemusí být pro ostatní zajímavé.

Sebastián Wortys: Způsob, jakým o tom v zápisku píšeš, jednoznačně svádí k tomu brát to jako otázku autorství. Jinak totiž pro nikoho z nás nemá žádný smysl vědět, zda Bondy znal Nezvalův text. Život Egona Bondyho má jistě mnoho aspektů, které znát by bylo mnohem užitečnější. I kdyby ten původní text v době napsání básně skutečně znal, nemusel se jím nechat ovlivnit a mohl svoji báseň napsat po svém, tak, jak by ji napsal, i kdyby ho neznal. Není mi vůbec jasné, co jsi tím zápiskem chtěl sdělit. Já si myslím, že tam inspirace být mohla, ale nemusela.

RE Singularis:
Dva lidé, kteří tentýž čas žili v téže městě a věnovali se téže zálibám: psaní a čtení poezie, tj. výstup jednoho spadal do rámce potencionálního vstupu druhého. A pokud se za takových podmínek objeví korelace, tak synchronicita je tím, co je méně pravděpodobné. Obzvláště když Nezval byl tehdy již dost známý. Bylo by divné, kdyby Bondy nebyl obeznámen s jeho díly.

Připouštím, že se disidenta, který ten samizdat napsal, mohu ještě zeptat, zda o tom neví něco víc, ale už je starý, Bondyho považoval za ztracenou existenci a nevím, zda bych ho takovou otázkou potěšil. Rád bych k němu přistupoval s úctou, kterou si zaslouží.

Jinak myslím, že není potřeba dívat se na to z hlediska autorského práva, resp. z pohledu společensky vykonstruované hranice toho, co je a není napodobování. Jde spíše o to, zda Bondy skutečně znal údajně Nezvalův text před napsáním té své básně, nebo nikoliv.

Sebastián Wortys: Začínat určitým slovem spoustu řádků za sebou je velmi běžný básnický postup (viz třeba moje báseň https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28918-milujes-me-celou ), takže pravděpodobnost, že dva autoři takto použijí i nezávisle na sobě totéž slovo, je stále nezanedbatelná, takže to stěží můžeme brát jako předmět autorství, spíš je to stále jen konkretizovaný princip, který už byl dávno někým vynalezen.

RE štiler: Děkuji za nový „hovnohled“ na věc, ;).

je to spíš odpověď na Nezvalův text, Bondyho pokračování hlouběji do hovna.

RE Trochublázen:
Děkuji za komentář, ;). Ale nejde jen o slovo „hovno“ (ať už v jednotném či množném čísle), ale o to, že „hovnem“ začíná spousta řádků za sebou.

Pochopitelně neupírám Bondymu inovativní přínos k tomu motivu, avšak jeho původ se zdá být starší. Nezval byl totiž roku 1952 již celkem známý a bylo by divné, kdyby ho Bondy neznal a nečetl.

Ano, je to vysoce pravděpodobné, ba jisté, že Bondy nikdy dříve výraz hovno neviděl ani neslyšel a zkazil se až četbou Nezvala. Možná by tě pochválil za snahu šokovat, protože jinak jsou si podle mě oba texty obsahově zcela nepodobné