 25.06.2013 4 839(10) |
Vlk v polívce nezúčastněně zívnul
už aby byl s tebou
nejohebnějším svalem svalit vinu na chtíč
atd, tohle byl prostě Verlainův obor
Tři plátky krkovice s kostí...848 gramů...114.5 Kč
Vepřová pečeně v celku bez kosti...560gramů...111,0 Kč
Rozmarýn v kořenáči...19,90 Kč
Rulandské šedé...2 deci...nebaví mě to přepočítávat
česnek...5 Kč
olej, pár kapek sojovky, sůl, pepř
Opláchnutou krkovici naklepeme stočenou dlaní, pozor na kost. Z pečeně nakrájené na plátky ořežeme ty bílé blanky, rovněž mírně zboxujeme. Posolíme, popepříme, hodíme do keramické či skleněné mísy (kov a plast je prý na prd). Polijeme vínem, v dobré víře, že bude maso křehčí či co, přidáme pět polévkových lžic slunečnicového oleje. Z rozmarýnu ustříhneme dvě větvičky, zapomeneme je omýt, nožem nakrájíme na prkýnku z neznámé dřeviny, lístky zhruba na třetinu, hodíme k čuníkovi do misky. Oskalpujeme půl hlavy velkého česneku, nadrobno nasekáme, rovněž vhodíme do vznikajícího pokrmu. Poté můžeme tyto kusy mrtvého prasete pokapat sojovkou. Hněteme, převalujeme. Maso v míse překryjeme potravinářskou fólií, kterou doma nenajdeme, tudíž nám poslouží alobal a předešlé řeči o škodlivosti kovu jsou v merku, slisovaný kov zatížíme prkýnkem. Poté vše vložíme na tři dny do lednice a v práci trneme hrůzou, co se tím do víkendu stane. Zbylé víno dopijeme rovnou z lahve, přemýšlíme co dělat, ve městě kultura maximálně pro tura, žádné číslo na dýlera trávy. Kopneme do sebe zbylé deci vína na ex a zajdeme si zakouřit na balkón. Velký pocit zažene personální výfuk, zaštěká na nás dráťák od sousedů. Pustíme si Stouny a nalijeme si velkého panáka kvalitní whisky. Goats Head Soup, prvně v životě, všude smrdí česnek. Přijde nám totiž divné jít spát, když se nám nechce. Mňam. Vynikající pití pro lidi nechané ladem. Snad se to bude dát jíst, snad to nějak nezkvasí.
Kdyžtak to hodíme za plot k sousedovic ovcím a opečeme si chleba, pomažeme křenem. Stejně je to super. Tvůj starej táta a ty brambory, péct je v uhlících pár metrů od místa kde jsme je zasadili. Mohl bych toho vyprávět víc, jak jsme viděli u běloruských hranic zubra, největšího evropského savce, v národním parku kam se nesmí. Jenom s průvodcem za peníze na 3,5 kilometrovou cestu ke starým stromům. Do jádra musíte jít sami a na černo. A tohle mě stejnak nebaví psát. Rok už je za půlkou, za chvíli střecha světa, yeah yaku. stačí přemluvit pár posledních komunistů. Něco je s vládou, no a co, dám kilo bance, dva litry na socky a pojišťovně a mám klid. Pár let v systému a pak se dám k zemědělcům.
Když už si přijdeme opilí, hodíme jeden malý zkušební plátek na pánev. Koho zajímá naše budoucnost, pocity, pseudokamarádi, práce, jak často to máme, kde jsme byli, co jsme tam viděli, kam půjdem spát atd. Zde se přeci bavíme o kulinářství. Chce to víc rozmarýnu. Jenže už jsme to znovu zabalili a zatěžkali. Lennost. Takže nezbývá než věřit, že tam ta chuť za tři dny pronikne.
No a pak to všechno samozřejmě položíme na rozpálenou žulovou desku ukradenou ze hřbitova.
už aby byl s tebou
nejohebnějším svalem svalit vinu na chtíč
atd, tohle byl prostě Verlainův obor
Tři plátky krkovice s kostí...848 gramů...114.5 Kč
Vepřová pečeně v celku bez kosti...560gramů...111,0 Kč
Rozmarýn v kořenáči...19,90 Kč
Rulandské šedé...2 deci...nebaví mě to přepočítávat
česnek...5 Kč
olej, pár kapek sojovky, sůl, pepř
Opláchnutou krkovici naklepeme stočenou dlaní, pozor na kost. Z pečeně nakrájené na plátky ořežeme ty bílé blanky, rovněž mírně zboxujeme. Posolíme, popepříme, hodíme do keramické či skleněné mísy (kov a plast je prý na prd). Polijeme vínem, v dobré víře, že bude maso křehčí či co, přidáme pět polévkových lžic slunečnicového oleje. Z rozmarýnu ustříhneme dvě větvičky, zapomeneme je omýt, nožem nakrájíme na prkýnku z neznámé dřeviny, lístky zhruba na třetinu, hodíme k čuníkovi do misky. Oskalpujeme půl hlavy velkého česneku, nadrobno nasekáme, rovněž vhodíme do vznikajícího pokrmu. Poté můžeme tyto kusy mrtvého prasete pokapat sojovkou. Hněteme, převalujeme. Maso v míse překryjeme potravinářskou fólií, kterou doma nenajdeme, tudíž nám poslouží alobal a předešlé řeči o škodlivosti kovu jsou v merku, slisovaný kov zatížíme prkýnkem. Poté vše vložíme na tři dny do lednice a v práci trneme hrůzou, co se tím do víkendu stane. Zbylé víno dopijeme rovnou z lahve, přemýšlíme co dělat, ve městě kultura maximálně pro tura, žádné číslo na dýlera trávy. Kopneme do sebe zbylé deci vína na ex a zajdeme si zakouřit na balkón. Velký pocit zažene personální výfuk, zaštěká na nás dráťák od sousedů. Pustíme si Stouny a nalijeme si velkého panáka kvalitní whisky. Goats Head Soup, prvně v životě, všude smrdí česnek. Přijde nám totiž divné jít spát, když se nám nechce. Mňam. Vynikající pití pro lidi nechané ladem. Snad se to bude dát jíst, snad to nějak nezkvasí.
Kdyžtak to hodíme za plot k sousedovic ovcím a opečeme si chleba, pomažeme křenem. Stejně je to super. Tvůj starej táta a ty brambory, péct je v uhlících pár metrů od místa kde jsme je zasadili. Mohl bych toho vyprávět víc, jak jsme viděli u běloruských hranic zubra, největšího evropského savce, v národním parku kam se nesmí. Jenom s průvodcem za peníze na 3,5 kilometrovou cestu ke starým stromům. Do jádra musíte jít sami a na černo. A tohle mě stejnak nebaví psát. Rok už je za půlkou, za chvíli střecha světa, yeah yaku. stačí přemluvit pár posledních komunistů. Něco je s vládou, no a co, dám kilo bance, dva litry na socky a pojišťovně a mám klid. Pár let v systému a pak se dám k zemědělcům.
Když už si přijdeme opilí, hodíme jeden malý zkušební plátek na pánev. Koho zajímá naše budoucnost, pocity, pseudokamarádi, práce, jak často to máme, kde jsme byli, co jsme tam viděli, kam půjdem spát atd. Zde se přeci bavíme o kulinářství. Chce to víc rozmarýnu. Jenže už jsme to znovu zabalili a zatěžkali. Lennost. Takže nezbývá než věřit, že tam ta chuť za tři dny pronikne.
No a pak to všechno samozřejmě položíme na rozpálenou žulovou desku ukradenou ze hřbitova.
06.07.2014 - 14:18Singularis: Díky. zrovna jsem nedávno zase něco dělal, tak to prdnu do deníku. Říkal jsem si, že to sem dávat nebudu a někteří lidé mají rádi i recepty. Tohle si možná ještě někdy taky přečtu.
04.07.2014 - 19:47Pobavilo mě to, začíná to jako recept a přechází v ironicky komickou povídku, místy možná až přehnaně vtipnou (tak vtipnou, že to přestává být vtipné), ale to je otázka vkusu.
26.06.2013 - 00:01Ten závěr je obzvlášť morbidní ! :D Vaření je psaní poměrně blízké. na příklad v obojím poznáš osobitý styl autora. ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Recept proti grafomanii : trvalý odkaz
Následující deník autora : obyčejný zápisek
Předchozí deník autora : Ranní nástřel
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))
