Manuál vysokoškoláka II

Namixuj si vlastní studijní skupinu

Jak už to tak bývá, na vysoké škole se člověk dostává do nového prostředí a potkává spoustu nových lidí. Jak si z nich vybrat, resp. jak je vybrat tak, aby měl člověk usnadněné studium?
Uvedu příklad: na začátku svých studií nás bylo v prvním ročníku 28, na začátku druhého nás zůstalo 11. Z oněch jedenácti se k promoci dostalo 9 lidí, z toho pět má červený diplom. Úspěch tkví ve spolupráci. Jenže ne se všemi se dá spolupracovat, proto je třeba si na začátku své nové spolužáky řádně otipovat. Většinou se najde několik typů (sociologové, třeba Tom, prominou)
1. pařmeni, flákači a obecně haluzáci jak hrom
a. skvělí na pařby, znají všechny hospody v okolí a dá se v jejich přítomnosti strávit příjemný večer
b. většinou nečtou, na přednášky chodí nepravidelně a případně si je prospí, jenže jako na potvoru mají zkoušky za jedna a na první pokus ( existují však i vyjímky, které opustí školu po prvním semestru – všude je něco)
c. fyzicky dobře disponovaní jednici mají výhodu – mohou obluzovat spolužačky a pod záminkou kávy/čaje/večeře/sexu dokáží získat pracně vytvořené materiály. Je tedy vhodné s nimi udržovat přátelský kontakt a občas z nich něco vydyndat, např. úplatkem může být zaplacení útraty v hospodě. Vše se odehrává v rovině konspirace, tzn ode mě to nemáš. Nevýhodou je, že zhrzené dámy je obvykle prohlédnou a s přísunem materiálu je konec a navíc, tyto osoby většinou dost naslibují, ale skutek utek

2. pohodáři
a. nejsou společensky tak exponovaní jako typ 1, nicméně pro jejich kamarádskou povahu se baví s velkým okruhem lidí. Jsou vhodní pro získávání materiálu od dam, jež jsou použité typem 1
b. je fajn s nimi jít na zkoušku, většinou se nehroutí, nemají záchvaty paniky a nestresují okolí tím, že nic neumí (což není pravda – viz šprti)
c. jsou ochotni spolupracovat, vyměňovat materiály, rozdělit si např. zadanou literaturu, zpracovat otázky a podělit se o ně v rámci reciprocity
d. pokud člověk narazí na ZODPOVĚDNÉHO POHODÁŘE, pak vyhrál v loterii

3. aktivisté
a. osoby, které toho sice moc neví, nebo se tak aspoň tváří, hlásí se na každou akci, jejich hlavním znamením je všepřítomný chaos, který kolem sebe vytváří.
b. Nejsou špatní, pokud je třeba něco zařídit nebo vyřídit, informovat se, vyslat někoho na studijní či za vyučujícím. Často jsou kombinovaní s následující skupinou, kterou jsou

4. šprti, aneb z nich si vezměte příklad
a. jsou skupinou, která bude mít všechny přednášky vždycky v pořádku, na další hodiny či semináře budou vzorně připraveni, přesně budou vědět, jaké jsou požadavky, kde se co dá sehnat a co je třeba ještě mít
b. moc se s nimi nedá jednat, protože jsou to osoby velmi ambiciozní, nebo naopak s velmi nízkým sebevědomím, kteří si potřebují něco dokazovat
c. nalézají se v knihovně nebo ve studovně
d. často panikaří, že nic neumí, že nic neznají, že něco nestihli – vhodné je v tomto případě být nablízku a podpořit několika slovy, popř. slíbit, že člověk poskytne část svých přednášek nebo sežene nějakou knihu. Šprti umí být vděční (většinou) a jsou první, za kým jít, když něco člověk neví. Jen opatrně, postupem doby mohou nabýt pocitu, že jsou vaši kamarádi a člověk se jich už nemusí nikdy zbavit (OSOBNÍ ZKUŠENOST )

5. studenti vyšších ročníků
a. jsou velmi zajímavá skupina, svým způsobem vystupují už v roli mazáků a nic nepotěší mazáka tak, jako dokazování převahy. Zabírá zkormoucený pohled a dotaz, jestli by jako zkušenější a chytřejší člověku neporadil
b. většinou poradí, nicméně není to proto, že by se nad vámi slitovali, ale proto, že MOC PROSTĚ CHUTNÁ SLADCE
c. jsou vhodní také kvůli informacím o jednotlivých vyučujících – na co si dát u toho kterého pozor, co má rád, na co se rád ptá, co nesnáší. Existují dvě univerzální odpovědi – toho znám, ta zkouška je fakt těžká, to ti nezávidím nebo proboha, vždyť je to úplná pohoda, tohle jsem dal levou zadní, to neřeš
d. do této sorty patří i doktorandi, s nimiž je dobré navazovat kontakt před státnicemi nebo před zadáním diplomových či bakalářských prací. Řeknou spoustu praktických informací k tomu, aby člověk před státnicemi nevyletěl

6. slečny
a. jsou na první pohled v davu snadno identifikovatelné a protože láska kvete v každém věku, mohou se stát předmětem zájmu toho kterého pedagoga – což je výhodné i pro jejich přátele.
b. Je třeba najít hranici, kam až si slečnu pustit, nevýhodou je, že jejich vztah s pedagogem nemusí být trvalý – žádná výhoda prostě netrvá věčně

Závěrem – prostě neuzavírat se, být přátelská a otevřená, ale mít na paměti, že podáš ďáblu prst a on ti může ukousnout ruku, protože spousta lidí si z vás pak může udělat dojnou krávu a pumpovat od vás informace, za které nic neposkytnou.