|
výkřik
 04.07.2018 16 1014(27) 0 |
|
všichni si kořeníme svůj život
18.05.2018 7 1194(23) 0 |
|
zahřátý plast se tak pěkně zkroutí a zároveň vypadá jako sklo...
20.01.2018 6 1265(19) 0 |
|
Jak nás život mění - naše myšlenky, naše prožitky vrývají se do tváře i duše - bohužel nesmazatelně
02.08.2017 6 1126(24) 0 |
|
žádnou konkrétnost nehledejte, jen pocity
22.08.2015 13 1421(32) 0 |
|
14.08.2015 21 1577(34) 0 |
|
03.08.2015 18 1398(41) 0 |
|
25.07.2015 10 1479(29) 0 |
|
pláč nad sebou samým, nad životem a nemožností jisté věci řešit - jen přijímat, například : úředníky - ty mě teda dostali na kolena, naprosté životní rozčarování a víte, co je nejhorší? Vidět umírat lidi v nemocnici mě tak nepohoršuje a nerozrušuje, jako prach(s)prostá úřednická kontrola - absurdita, zbytečnost... zbytečnost až k pocitu na zvracení z těch nesmyslných nařízení a paragrafů.
03.06.2015 3 1255(22) 0 |
|
30.05.2015 16 1356(39) 0 |
|
květy v květnu na mě odevšad křičí, dožadují se mých pohledů
20.05.2015 16 1455(29) 0 |
|
14.04.2015 10 1137(33) 0 |
|
zase jedna výlevná
11.02.2015 16 1295(27) 0 |
|
20.01.2015 18 1279(33) 0 |
|
jen pro dva
26.12.2014 23 1524(35) 0 |
|
tak, tak, tak, všelijak:))
13.11.2014 20 1235(32) 0 |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
