|
75.89
 11 |
Tempo a rytmus díla plynou tak, jak se zrychlují myšlenky v hlavě.
 básně/život 359(30) 0 |
Proč vybral kavárnu?
v srdci mi burácí,
v mozku mi tepe a zvoní.
A v břiše kroutí se
otázka, jestli se
z „já“ a „on“ stanou dnes „oni“.
Do rohu kavárny
mířím svým pohledem,
v duchu si nadávám.
Nervózně sednu si,
vyčkávám.
Hodinky tikají,
obrazy na stěně
nic mi neříkají,
vše předem ztracené.
Potají zvažuju
zrušit tu dohodu,
oči mi kmitají
od plátna k východu.
Nervózně klepu se,
HEJ! jsme snad dospělí.
Těším se, bojím se,
všechno je v prdeli.
Z kuchyně vychází
vůně a cinkání.
Co to mám na sobě?
bizarní maškarní.
Nehty si nervózně
zarývám do ruky,
myslím na doteky,
na něhu, na zvuky.
Myslím i na peklo,
jak ahoj prohlásím,
aby se neřeklo.
Přitom si v duchu tvůj
lalůček představím
v představě uvíznu-
nemravnost zašeptám,
než ti ho olíznu.
...
Při prvním pohledu,
budeš mnou zapálen.
Aniž bys nahmatal
náznak, že femme fatale
je kuře nestálé.
v srdci mi burácí,
v mozku mi tepe a zvoní.
A v břiše kroutí se
otázka, jestli se
z „já“ a „on“ stanou dnes „oni“.
Do rohu kavárny
mířím svým pohledem,
v duchu si nadávám.
Nervózně sednu si,
vyčkávám.
Hodinky tikají,
obrazy na stěně
nic mi neříkají,
vše předem ztracené.
Potají zvažuju
zrušit tu dohodu,
oči mi kmitají
od plátna k východu.
Nervózně klepu se,
HEJ! jsme snad dospělí.
Těším se, bojím se,
všechno je v prdeli.
Z kuchyně vychází
vůně a cinkání.
Co to mám na sobě?
bizarní maškarní.
Nehty si nervózně
zarývám do ruky,
myslím na doteky,
na něhu, na zvuky.
Myslím i na peklo,
jak ahoj prohlásím,
aby se neřeklo.
Přitom si v duchu tvůj
lalůček představím
v představě uvíznu-
nemravnost zašeptám,
než ti ho olíznu.
...
Při prvním pohledu,
budeš mnou zapálen.
Aniž bys nahmatal
náznak, že femme fatale
je kuře nestálé.
27.12.2021 - 12:54Jedním slovem nádhera. Napadá mě, stejně jako Gajdu, že tohle je stopro odžité. Nebo máš o to větší dar čarovat slovy, zaujmout - ale o tom ostatně nepochybuju, o tom jsem se už nejednou přesvědčil.
Rytmicky mi do toho valčíčku nesedí jen verš "nic mi neříkají", ten jako by kulhal.
Rytmicky mi do toho valčíčku nesedí jen verš "nic mi neříkají", ten jako by kulhal.
21.12.2021 - 17:28Skvěle vykreslená situace, báseň se mi líbí po všech ohledech a ta ilustrace tomu přidává další krok k dokonalosti.
20.12.2021 - 10:03Ten nápad mě zaujal asi nejvíc z celého výčtu děl. Možná protože je mi ta situace dost povědomá. Ale taky proto, že se ta báseň zaměřuje na psychický stav a význam evidentně významného okamžiku. Psychologické vykreslení situace, ano, to je to co mě tady zaujalo a hodnotím to jako mimořádně dobře vykreslené a popsané. Tady dost bojuju s vlastní vírou v malichernou zásadu, kterou se někdy řídím, totiž, že by báseň měla být krátká, aby byla obsahově a myšlenkově co nejkoncentrovanější. Jenže, aby byla báseň elegantní, nemusí být nutně svázaná příliš pevným provazem. Říkám si, kdyby tam nebyla fotka, zda bych si představil celou tu situaci jinak, konkrétněji, nebo prostě svobodněji. Ta fotka té básni nastavila jistý mantinel, snaží se textem vytvořenou představu zpochybnit a vnutit konkrétní představu autorky, což ji poněkud znásilňuje, ale ano, hodí se tam. Nejspíš. Nevím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Umouněnka řekla o Sucháč :Vděčím Ti za mnohé... Slova to nepopíší, ale až jednou budu držet své první poetické dílo v rukou, vždy budu s vděčností vzpomínat na člověka, který mi dal pocit, že někam patřím a zavedl mne k lidem, kteří mi pomohli zrovna tak. Bez Tebe a Tvé sbírky by nebylo mnoho světla, které mne táhne nahoru a nutí mne být lepším člověkem. Děkuji a nechť se naše cesty i nadále kříží. :)
