75.89
![]() |
Tempo a rytmus díla plynou tak, jak se zrychlují myšlenky v hlavě.
![]() ![]() ![]() |
Proč vybral kavárnu?
v srdci mi burácí,
v mozku mi tepe a zvoní.
A v břiše kroutí se
otázka, jestli se
z „já“ a „on“ stanou dnes „oni“.
Do rohu kavárny
mířím svým pohledem,
v duchu si nadávám.
Nervózně sednu si,
vyčkávám.
Hodinky tikají,
obrazy na stěně
nic mi neříkají,
vše předem ztracené.
Potají zvažuju
zrušit tu dohodu,
oči mi kmitají
od plátna k východu.
Nervózně klepu se,
HEJ! jsme snad dospělí.
Těším se, bojím se,
všechno je v prdeli.
Z kuchyně vychází
vůně a cinkání.
Co to mám na sobě?
bizarní maškarní.
Nehty si nervózně
zarývám do ruky,
myslím na doteky,
na něhu, na zvuky.
Myslím i na peklo,
jak ahoj prohlásím,
aby se neřeklo.
Přitom si v duchu tvůj
lalůček představím
v představě uvíznu-
nemravnost zašeptám,
než ti ho olíznu.
...
Při prvním pohledu,
budeš mnou zapálen.
Aniž bys nahmatal
náznak, že femme fatale
je kuře nestálé.
v srdci mi burácí,
v mozku mi tepe a zvoní.
A v břiše kroutí se
otázka, jestli se
z „já“ a „on“ stanou dnes „oni“.
Do rohu kavárny
mířím svým pohledem,
v duchu si nadávám.
Nervózně sednu si,
vyčkávám.
Hodinky tikají,
obrazy na stěně
nic mi neříkají,
vše předem ztracené.
Potají zvažuju
zrušit tu dohodu,
oči mi kmitají
od plátna k východu.
Nervózně klepu se,
HEJ! jsme snad dospělí.
Těším se, bojím se,
všechno je v prdeli.
Z kuchyně vychází
vůně a cinkání.
Co to mám na sobě?
bizarní maškarní.
Nehty si nervózně
zarývám do ruky,
myslím na doteky,
na něhu, na zvuky.
Myslím i na peklo,
jak ahoj prohlásím,
aby se neřeklo.
Přitom si v duchu tvůj
lalůček představím
v představě uvíznu-
nemravnost zašeptám,
než ti ho olíznu.
...
Při prvním pohledu,
budeš mnou zapálen.
Aniž bys nahmatal
náznak, že femme fatale
je kuře nestálé.


Jedním slovem nádhera. Napadá mě, stejně jako Gajdu, že tohle je stopro odžité. Nebo máš o to větší dar čarovat slovy, zaujmout - ale o tom ostatně nepochybuju, o tom jsem se už nejednou přesvědčil.
Rytmicky mi do toho valčíčku nesedí jen verš "nic mi neříkají", ten jako by kulhal.
Rytmicky mi do toho valčíčku nesedí jen verš "nic mi neříkají", ten jako by kulhal.

Skvěle vykreslená situace, báseň se mi líbí po všech ohledech a ta ilustrace tomu přidává další krok k dokonalosti.

Ten nápad mě zaujal asi nejvíc z celého výčtu děl. Možná protože je mi ta situace dost povědomá. Ale taky proto, že se ta báseň zaměřuje na psychický stav a význam evidentně významného okamžiku. Psychologické vykreslení situace, ano, to je to co mě tady zaujalo a hodnotím to jako mimořádně dobře vykreslené a popsané. Tady dost bojuju s vlastní vírou v malichernou zásadu, kterou se někdy řídím, totiž, že by báseň měla být krátká, aby byla obsahově a myšlenkově co nejkoncentrovanější. Jenže, aby byla báseň elegantní, nemusí být nutně svázaná příliš pevným provazem. Říkám si, kdyby tam nebyla fotka, zda bych si představil celou tu situaci jinak, konkrétněji, nebo prostě svobodněji. Ta fotka té básni nastavila jistý mantinel, snaží se textem vytvořenou představu zpochybnit a vnutit konkrétní představu autorky, což ji poněkud znásilňuje, ale ano, hodí se tam. Nejspíš. Nevím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amy.mousse [17], Marthani [14], MysHack [12], senpai [12], problafak123 [7], Monsealla [6]» řekli o sobě
samiVdavu řekl o Tom Cortés :Talentovanej autor a hudebník, kterej umění bere dost vážně a dá se s ním o něm bavit. Nepotrpí si na imbecilství.