|
49.71
 13 |
 básně/lidé 720(30) 0 |
Vám.
Celý den dokořán
ústa otvírám
úsměvem k večeru děravým.
Mohu vám s něčím pomoci?
Jen řekněte si
s čím?
Jsem tu pro vás přece.
Podám, prodám, sloužím.
Poctivě máchám
obludně vytahanými
teleskopickými chapadly.
Kartony šustí a drhnou
nepustí mě z klece.
Podám, prodám, sloužím.
Můj robotický mozek
obtáčí stále stejnou smyčku.
Máte doma impregnaci?
Svist šumí
v hlavě utahují špagát.
Na dlaně navlékám
červené lakované lodičky
do jakých se moje stáním nateklé nohy
nikdy nikdy nevejdou.
Odcházím.
Podám, prodám, sloužím.
Vším.
Celý den dokořán
ústa otvírám
úsměvem k večeru děravým.
Mohu vám s něčím pomoci?
Jen řekněte si
s čím?
Jsem tu pro vás přece.
Podám, prodám, sloužím.
Poctivě máchám
obludně vytahanými
teleskopickými chapadly.
Kartony šustí a drhnou
nepustí mě z klece.
Podám, prodám, sloužím.
Můj robotický mozek
obtáčí stále stejnou smyčku.
Máte doma impregnaci?
Svist šumí
v hlavě utahují špagát.
Na dlaně navlékám
červené lakované lodičky
do jakých se moje stáním nateklé nohy
nikdy nikdy nevejdou.
Odcházím.
Podám, prodám, sloužím.
Vším.
06.12.2019 - 14:49Orionka: asi bylo zrovna zataženo nebo co, že jsem přes to plexi neviděl :D
Robota jsem tam našel, ale holt to bylo nějak málo, abych to dobře pobral a zpracoval. A s tím tématem, koukám, že i singularis psal, že mu to k zadanému tématu nestačilo. Možná by bylo lepší se zaměřit na ten prodej, a vynechat podávání a sloužení...nevím, to už je stejně teď fuk :)
Robota jsem tam našel, ale holt to bylo nějak málo, abych to dobře pobral a zpracoval. A s tím tématem, koukám, že i singularis psal, že mu to k zadanému tématu nestačilo. Možná by bylo lepší se zaměřit na ten prodej, a vynechat podávání a sloužení...nevím, to už je stejně teď fuk :)
05.12.2019 - 20:40Homér: gajda: Dott: človiček: Audrey Diamond: Amelie M.: Díky všem za přečtení i komentáře!
05.12.2019 - 20:39Singularis: Zotročené čínské děti jsou zlo, o tom žádná. Ale prodavačka obuvi taky žádnej med. Závažnost sdělení asi bude dost subjektivní pojem. Každopádně díky za návštěvu i za komentáře, potěšilo mě, že tam aspoň někdo toho prodavače objevil. :)
05.12.2019 - 20:36LUKiO: Jak nesouvisí s tématem? :) Monolog prodavačky obuvi, která si připadá jak robot, co má místo rukou chapadla a říká pořád stejné věty, až z toho nakonec zcvokne... A já myslela, že jsem průzračná jak plexisklo... :(
04.12.2019 - 14:59Při druhém čtení jsem si jakéhosi náznaku myšlenky všiml/a v „Kartony šustí a drhnou / nepustí mě z klece.“ Ta báseň má popisovat prodavače, který se věnuje zákazníkům tak usilovně, až ho z toho bolí nohy? No, ve srovnání s dětmi zotročenými v čínských továrnách, o kterých jsem četl/a, vyznívá toto sdělení dost slabě. Víc z té básně asi vyextrahovat nedokážu.
29.11.2019 - 20:25Poměrně dobře vykresluje situaci, ale taková čistě lyrická báseň mi k tomuto tématu nějak nestačí. Chtělo by to ještě nějaké závažné sdělení.
28.11.2019 - 06:54Na jednu stranu je to jakési techno sci-fi, na druhou stranu, jsem ho moc nepochopil. A přijde mi, že to moc nesouvisí se zadaným tématem.
27.11.2019 - 18:42Můj robotický mozek obtáčí stále stejnou smyčku.-Co tomu říkáte pane komisaři? Přeji hezký den.
27.11.2019 - 09:23Tohle dílo moje myšlenky a mozek přenesly do dost zajímavých míst a pocitů. Neříkám, že mi plně vyhovuje forma a stavba básně, ale zanechala dobrý dojem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
