Sasanka: Tak to je fajn

Psavec: Díky.

Šmrnc - drrrnc
Ámen - kámen :D
I když se mi báseň nelíbila, strašně moc mi zvedla náladu a za to ti děkuji ;)

A kde jsi teď?

Probublávání neklidu.

Mlčeti Zlato : stříbrné nitě osudu, srdce otevřená pro tajemství. Děkuji moc.

Dandy : děkuji.

Slova poskládaná do melodie hříchu cinkají jak loretánské zvonky.

Pěkná.
Snad vlnolam je duše pro vlny citů co přicházi.

To je hezké čtení.
Schoulit se do kapsy.

+++

Dobrá.

Pěkný příběh.
Jednou jse měl na návštěvě pána který procestoval Australi celou.
Krasné fotky a vyprávění.

Hanulka: Děkuji

človiček: Díky za koment.

Hanulka: Opět moc děkuji.

Dandy: Tak to máš štěstí, dík.

Mlčeti Zlato : děkuji Ti. Ano, napsal jsi to hezky, ty píšťaly jsou krásné a čím delší tím více krásnější zvuky. Jsou zdobené malované. Aboroginiové se domnívají, že víra je založena na přesvědčení, že bohové stvořili lidi a životní prostředí v určité kreační době na počátku časů. Mám je ráda, a koalky miloučká zvířata, co se milují a milujííííí.

Jedině dlouhá píšťala přiláká skutečný déšť. Budiž sláva koalám že nezlobí.

gajda: Já myslím, že to je proto, že to vždycky stojí za to (emočně) pokud píšeš o něčem veskrze osobním. No a ono jako láska bolí i ve čtrnácti. Ale jinak, víš co. Přijde nám to milé jako čtenářům, co sami píšou a žijou věci s tím realismem na jazyku. Ale garantuju ti, že mi to tehdy přišlo všechno úplně stejně detrimentální. Akorát jak jsem byl takový pseudointelektuál ve vývinu tak se tam často vplevelila ta dětská pýcha. To s tou milostí ale asi nesouvisí, to se mi určitě děje i dnes, akorát jinak