Co k tomu říct. Mlčeti zlato :-)
Tohle Ty umíš. Každý se tak někdy cítime a ty tyhle pocity umíš přetavit do poezie. Pěkný čtení.

Jakoby si začala vázaným veršem pak zvolila volný a skončili to vázaným.
Vzal jsem na milost smíšený verš, když autor ovládá vázaný a dokáže to propojit. Tady mi to přijde nahodilé.
Jako příznivci volného verše by mi tohle stačilo

...Před zrcadlem
výraz plný pochopení
hezké cvičení
civím
na podlahu
kachlička rozbitá v rohu
kazí tu atmosféru
dosud nechápu co si žádá Bůh
ode mně
někdy cítím víc,
někdy míň
tvoji přítomnost
ale většinou
jsem sama.

Z rána káva
vonící jak to poslední
na tvém seznamu
splněných přání
někdy víc
někdy míň...

Zůstal by otevřený konec prostor pro fantazii čtenáře. Ale poezii jsem v tom našel.
Takže fajn.

Bezvadné i kamarádka se po přečteni smála.

Neveselé.

Moc se mi líbí.

Hanulka: Moc děkuji věrné čtenářce.

Miňko: Díky.

Psavec :Milánku, hodně podařené a vtipné tak, jak to ty umíš. Díky.

Pobavilo.

Působivé a sdělné, je to o něčem. Líbí..

Pěkné

Přesně

působivá atmosféra
těžké a podzimí
moc dobré!

"Myslím, že jen oddalujeme klinickou smrt
na úkor té duševní"

pronikavé
líbí se mi to houpavé, pomalé tempo, hezky se to hodí k tématu

Neu: Moc děkuji, na tu poslední sloku mám podobný názor, změnila jsem.

zajímavý a podnětný. v poslední sloce bych nechal možná jen jednou "přání"

Úplně nejdůležitější mi přijde poslední verš. Být sama sebou. A režírovat se ke štěstí. To není nijak snadné.

To je milé, plné obrazů a hezkých nápadů.

Homér: Moc díky, že ses mým výlevem tolik zabýval. Vážím si toho. Jsem paličatý a nechám to tak ;-)

Miňko: Hanulka: Děkuji za čtení