Někdy bych se ti do očí ráda podívala...
prostějanek o mně totiž říká, že kdyby mě zavřeli do černé věže, tak by z ní byl maják...;-D...a bylo by po tmě...
už nesmutni E...ju?

...šli jsme bosky domů, cestou krásných hromů...pak déšť dostal nápad a šel spááát...;)...

už dlouho jsem od tebe nic nečetla...tahle je moc krásná...jakoby kolem sebe měla nějakou zářivou auru...prostě krása...;)

Tak...a jsem tu taky;) básničku už moc dobře znám...a je mi stále hodně sympatická...
Sluníčko...taky by ses mohl dostavit na nějaký minisraz...právě jeden takový vymýšlíme ve Velkém Meziříčí;) by jsi nás měl všechny pohromadě:-D...

;)...trošku mi to připomnělo tu Manon...to bude asi koncem té první strofy...
je zajímavé jak četba podvědomě či nepodvědomě ovlivňuje tvorbu...
Báseň se mi moc líbí...je taková ucelená...její četba prostě potěší ;)

Některé květiny jsou očím neviditelné...stejně tak jako láska...nikdy si totiž nemůžeš být jistý....jestli jsi na nějakou nešlápl...
básnička je pěkně tématicky propojená...líbí se mi;)

Nalézáš spoustu krásna v jejím "obyčejném" zvyku....;)...moc krásná báseň...hladí po duši...

Příjemná četba...;)...umíš věštit z čajových lístků?...

snad osobitým výrazem a výpovědí. Je to dobrý

obzvlášť ten konec je povedený :)

omlouvám se, ale já...k tomu...opět....nemám...."SLOV"...

no, cizí komentáře až později. jsem to přečetl celé, jen to potvrzuje, co jsem zjistil také.
oni ti "řachlí lidé" jsou řachlí jen do doby než je potřebujeme. Děkujme bohu, za jejich sílu být "svoji", alespoň je kde si uvědomit sebe.
Jinak další z postřehů, u zajímavého čtení délka nevadí.

no, k tomu se fakt nedá nic dodat?..jen JAK TO??...

... hezký nápad ... jednoduchý ...

Stejně na tvé básni je skvělý to, že pokud někdo z tvých vrstevníků, za 30 let bude ještě psát a znát tě, tak ti řekne, holka, ty seš blbá, řvát kvůli chlapovi.
V tom jste kouzelný, jak jste nepoučitelný, ale díky bohu za to...

tím jsem chtěl říci, že je kouzelný, jak se léta dá psát na stále stejné téma pokaždé jinak.

leč pouze v plné volnosti,
lze obdivovat krásu
a ne ji chytat do dlaní.
Motýlý křídla jsou jemná,
stejně jak Jarda.
I jemné ruce je poraní.

Nádherná ... třeba jednou po mne nic nezůstane ale teď se mi ještě chce lítat ...

pokračování už je, ale komenty žádný :(

... pětasedmdesát procent? ... šmarjá tolik! ... já jsem tak na deseti ... :-(

... šmarjá ... já jsem přece dement ... při kopírování mi vypadla poslední sloka ... aúúú ...