Můj osud přímo letí! Ale kam , to nevím sám...

Konec? Touha je přece nekonečná! Máš taky fantazii...;o)

Koukám, že s těmi obry se tak trochu roztrhl pytel:o)

si moc nedovedu představit tu melodii... ale jako písnička to není špatný... u básničky bych byl asi kritičtější...

Nastavené zrcadlo zobrazí oběť žárlivosti, nešťastníka chyceného do sítě nedůvěry... má být tím rozsévačem do pěšinek vlasů nebo běžcem po spáleništi mostů...?

tak jsem se konečně dostal k tomu to celý přečíst... jsem to kdysi otevřel a lekl se té délky...
Jo pěkný... ale je to až moc dlouhý na to abys byl schopen po celou dobu udržet dobrou formu. Chápu, že by bylo hrozně těžký to napsat celý v pořádném veršovém schématu a taky by pak asi byl problém udržet dějovou linii... ale takhle to působí tak nějak nedodělaně... Prostě z toho mm takový rozporuplný pocit...

jj..souhlasím, ten konec je fakt povedeny :-D

pokud je text zhudebněn, probouzí sentimentální náladu, což je zřejmě záměr, který plně vyšel

geniální :-D Co víc dodat

moc hezké... důvěra je křehká, a zároveň intuitivně slepá k lidem, kteří křehcí vůbec nejsou...

Důvěra je užasná věc. Někdy se dá snadno získat a pak nám přináší mnohé, ale jakmile jí jednou ztratíme, tak je velmi obtížné jí získat zpět. A ztratit se dá taky proklatě snadno. Dokud však hvězdy září, tak tu je i naděje, že jí získáme zpět.

E

takové antidepresivní rybičky nejsou vůbec špatné;)

máky rychle opadají :) ale jistě... odnaučit se důvěřovat je až směšně snadné... kéž by tak snadné byly i jiné věci... nebo jinak... kéž by to bylo složité, jako jiné věci ;)

opravdu stojí za to... jen se bojím, že ji tady přečte míň lidí, než by si zasloužila...

ano, ano... :)

dostal jsi mne....

:-))))))

... jen Ti nevím ... může být láska střízlivá? ... :-(

... ale láska přece prochází žaludkem ... ;-P

Ach ano, to bývá těžké.. :-( Ale život jde dál!