človiček: Každá váha je prolhaná.

Taky se mi váha asi rozbila.

Vzájemný ovládací dramata, známe to.

Darmošlap1960: vďaka za postrehy, pomáhajú mi

Au. Je mi to důvěrně známé. Přeji hodně sil...

borovice: vďaka borovice, presne na to som myslel

Tak toto je haiku symfonie, všeobjímající. Nádherný text.

Tak to je samozřejmě ta příjemnější varianta:))

Moc hezký motiv. Socha obrostlá břečťanem, útočiště straky, neživé v objetí živého...

borovice: No, mohlo by to být výjimečně i za stěnou, ale tohle se odehrálo u stěny pod těmi balalajkami :-). Byl to druhý byt, kde jsem viděl viset balalajku na stěně. Asi jako ozdobný prvek.

První - se děje za stěnou nebo pod? :)

Stařenka kočku asi nepodarovala, ale je to moc hezká souhra okolností.

Krtince jsme měli v loni přímo na prababiččině hrobě, hrůza...

Moc pěkné. Je tam smutek, nostalgie, vědomí pomíjivosti. Sníh přikryje hrob, tedy zapomnění a na něm vzniká cosi nového, zápis ptačích stop a popadaná semínka.

Bezva atmosféra. Také to vnímám tak, že chceš mít po ruce v období jelení říje teplé ponožky.

borovice: děkuju za čtení a názor, ano, s tím veršem určitě něco udělám... tohle je moc doslovné.

První je moc milý moment. Ta kouzelná dětská radost. Podobně jako polívka z mušlí.

Také přemýšlím nad prvním veršem. Tady máš, babi...:)

borovice: Ano, byl to velký plyšák, zabral celý invalidní vozík.

První text je opravdu hodně emotivní, jen ten závěr - sedí medvěd - mi přijde až tvrdý. Ale asi se jedná o maxiplyšáká, protože jinak bys napsal medvídek.

Druhý text mě nutí se usmívat, jen si představuji tu osvěžující dětskou radost.

Nejvíce se mi pro svou neotřelost líbí prostřední motiv. Vře to nad plotnou i na ní:)) Ale ještě by to něco...

A Tvé poslední je také hodně inspirativní, vlastně hodně povedené.

po západu slunce
lezou dvě mouchy -
výhled z okna

Jako dítě jsem ráda luštila všechny stopy ve sněhu. Tvůj drobnohled potěšil!

Stejně jako v roce, i v šuplíku se děje téměř čtvero ročních období. Podobný kontext motivů jsem asi ještě nečetla. Užívám si.